| Sv. Ludmila Česká |
|
|
Ročník 34 - číslo 37 |
patronka země české
Mučednice
Jméno Ludmila se odvozuje od spojení slov "lidu milá"
a podle dochované tradice a písemností byla tato panovnice skutečně taková
- laskavá, milosrdná a zbožná. Narodila se kolem roku 860 pravděpodobně na
hradě Pšov jako dcera knížete kmene Pšovanů Slavibora. Kolem roku 874 byla
provdána za Bořivoje I., který byl pokřtěn samotným Metodějem. Z manželství
Bořivoje a Ludmily vzešlo 7 dětí. Ludmila byla pokřtěná někým ze
slovanské misie z Moravy, která měla své centrum na Levém Hradci.
Po smrti Bořivoje vládl nejprve Spytihněv I. a po jeho smrti Vratislav I.,
který byl ženat s Drahomírou ze slovanského kmene Stodoranů. Ve chvíli
smrti Vratislava I. bylo Drahomíře asi 30 let a jejím synům Václavovi kolem
13 a Boleslavovi asi 8. Zemští velmožové rozhodli, že Drahomíře bude svěřeno
regentsví v zemi a Ludmile výchova nezletilých vnuků. Jádrem sporu mezi oběma
ženami bylo zřejmě toto rozdělení vlivu a ne, jak se často uvádí, spor
mezi křesťankou a pohankou. Ludmila nicméně ustoupila a odjela na svůj hrad
Tetín, kde ji v noci z 15. na 16. září 921 přepadli členové Drahomířiny
družiny a zardousili ji jejím vlastním závojem. Ten pak sehrál velkou roli
ve chvíli, kdy se jednalo o její svatořečení.
V roce 1100 zapochyboval pražský biskup Heřman o svatosti Ludmily. Mezi
ostatky se zachovala část jejího závoje, která byla podrobena tzv. zkoušce
ohněm - a závoj obstál.
Její svatost byla oficiálně uznána v letech 1143 - 1144. Pražský biskup
Daniel II. ji zařadil mezi patrony české země. Když byla v roce 1981 otevřena
její hrobka, byla mezi kostmi nalezena i bílá hedvábná látka s vetkaným
geometrickým vzorem.