|
Miláčku, posloucháš mě? Tak opakuj, co jsem řekla... |
|
|
Martina Ježková |
Ročník 34 - číslo 37 |
KNIHY PRO VÁS
Troufám si tvrdit, že věta: Miláčku posloucháš mě?
zazněla nepochybně s různou intonací /možná i trochu jinými slovy/ snad v
každé rodině. Mnohokrát. Proto, když jsem navštívila své oblíbené
knihkupectví a spatřila knihu s tímto názvem, zcela impulsivně jsem natáhla
ruku. Knihu jsem odnesla domů s pocitem, že se jejím přečtením odměním
za návštěvu u zubaře. Svého rychlého nákupu jsem rozhodně nelitovala.
Naopak. Už dlouho jsem se tak nepobavila, většinou jsem až slzela smíchy.
Autorka knihy " Miláčku posloucháš mě?" Nicole de Buronová je
Francouzka, matka dvou dcer a babička pěti vnoučat. Ve svém románu popisuje
lásky zachvacující jednotlivé členy její rodiny. Od sedmiletého vnuka,
který se chce oženit se svou učitelkou, až po svou pětasedmdesátiletou tchýni,
která se v Las Vegas provdá za osmdesátiletého kontraadmirála. Autorka
neobyčejně vtipně rozebírá i další témata související s rodinným životem,
jako jsou žárlivost, hospodaření s penězi a proměny manželského vztahu s
přibývajícími lety a odcházejícími dětmi. Všechny kapitoly mají výstižné
názvy doplněné příslovími, např. Maličkosti, které vás na vašem muži
popuzují / kdo chce koně bez chyby, musí chodit pěšky/. Popis manželské hádky
nad výchovou dětí a druhé svatby starší dcery je excelentní.
Knížka je psána s laskavým nadhledem, humorem a radostí ze života. Nezbývá
než souhlasit s přebalem knihy, kde se dočtete, že knihy Nicole de Buronové
"by měly být propláceny pojišťovnou jako prostředek proti
stresu". Autorka nám také doporučuje brát život z té lepší stránky,
protože je to "…odvážnější, než někoho otravovat svým fňukáním".