Člověče nezlob se

Člověče nezlob se
Miloslav Burdátš	Ročník 34 - číslo 36

Při stěhování jsem našla starou krabici s hrou Člověče, nezlob se. Dostal ji můj bratr již za první republiky. Je téměř nepoužitá a je mi líto ji vyhodit. Myslíte, že by ji někdo koupil?

Je nedělní odpoledne, venku prší, v televizi nic nedávají a vnoučata se mohou ukousat nudou. Situaci vždy s úspěchem vyřeší hra Člověče, nezlob se. V čem je kouzlo této hry? Děti nepotřebují nic číst, nepotřebují nic umět, pravidla jsou jednoduchá a hlavně, všichni jsou si rovni, vnoučata i dědeček s babičkou. Máme pocit, že tato hra je s námi odjakživa. Není to pravda.
První krabice s touto hrou se u nás objevily počátkem dvacátých let minulého století. To se ještě dovážely z Německa pod názvem "Mensch-ängere-dich-nicht". Naši výrobci pouze přeložili název a "Člověče" bylo na světě. Hra však nepochází z Německa. Tam se dostala z Holadska, které ji převzalo z Velké Británie. Právě tam totiž vznikla hra Ludo (latinsky "hraji si"), která má kořeny v daleké Indii. Tam po staletí hráli členové vyšších sekt hru zvanou pačísí, kterou pokládáme za přímého předchůdce naší oblíbené deskové hry.
Prostí Indové ji hráli na plátěném hracím poli, které bylo často vyrobeno dnes již i u nás známou technikou patchwork, neboli našíváním různobarevných kousků látek na podklad. Jako figurky jim sloužily knoflíky a místo kostky házeli šesti mušličkami. Pravidla této hry jsou stejná až na dvě výjimky. Když hráč hodí 1, postupuje o 10 polí dopředu. Když mu však všechny mušličky padnou otvorem dolů, dalo by se říci, že hodil nulu, postupuje o 25 polí dopředu. Přitom musí zvolat "pačísi", což pravděpodobně označuje právě číslovku 25. Že skutečně tuto hru hráli v Indii po staletí i nejvyšší vládcové, dokazují rozměrné hrací desky z mramoru v královských palácích v Agře a Alláhabádu.
Staré společenské hry jsou samozřejmě předmětem sběratelské vášně. Někomu připomínají dětství, jiní jimi doplňují starožitný nábytek. Největšími sběrateli jsou však samotní aktivní hráči těchto her. Možná to nevíte, ale i jednoduché "Člověče" má své turnaje. Sběratele mrzí fakt, že zachovalých starožitných krabic obsahujících jejich oblíbenou hru je velmi málo. Není se čemu divit. Stálým hraním se krabička a herní pole ničí, figurky se ztrácejí. Proto se i tak prosté věci dostávají do prodejen starožitností a dokonce i na aukce. Na jedné internetové aukci se německá verze této hry prodala za neuvěřitelných 125 euro. V našich končinách musíme být skromnější, ale kompletní zachovalé předválečné "Člověče" bych pod tři stovky rozhodně neprodával.