|
Jak vysoušet |
|
|
Ročník 34 - číslo 35 |
Jak na vysoušení podmáčených stěn
Na zdi je možná dodnes patrná špinavá ryska označující kam až voda vystoupila, ale i v domech, které stojí v nezaplaveném okolí, se může projevit zvýšená vlhkost zdí způsobená zvýšením hladiny spodní vody. Pokud byste se spolehli na samovysychání, bude to u cihlové zdi tlusté 60 cm trvat tři roky! Protože vlhkost podporuje vznik plísní, snižuje pevnost a trvanlivost zdiva a vlhké zdi jsou také studené zdi, měli byste se s ní vypořádat ještě do zimy i když, vzhledem k vlhkosti vzduchu, kupodivu zdi vysychají v zimě rychleji než v létě.
Vysušení zdiva je nezbytnou podmínkou obnovení normálního bydlení. Při vysoušení počítejme s tím, že dům nezbavíme vlhkosti zavedením tropického klimatu zapnutím všech tepelných zdrojů při zavřených oknech, ale mnohem účinnější je naopak soustavné větrání. Raději než přímotopná kamínka si opatřete ventilátor, nejlépe obojí. Skleníkové prostředí může mít za následek pokroucení nábytku, odlepování dýh a bujení plísní. Pro lepší vysychání je někdy třeba odstranit omítku nebo málo propustné obklady a nátěry.
K usnadnění odpařování je nutné odtáhnout nábytek od
stěn a nepřetržitě větrat, zejména v noci, kdy je povrch zdí teplejší
než vzduch, což vysoušení podporuje. Pokud se vám nepodaří vysušit zdi
do zimy, hrozí nebezpečí mrazových škod způsobených rozpínáním vody
mrznoucí v led. V některých případech může být zdivo poškozováno i
krystalizací rozpustných solí, které se do vody dostaly ze splašek nebo z
posypu komunikací. Další ošetření zdí spočívá v použití některé
standardní metody jako je podřezání a vložení izolační vrstvy, aplikace
elektroosmotické metody nebo chemické ošetření zdiva. Zvolit ten nejvhodnější
způsob je ovšem záležitostí odborníka. Mně se osvědčilo to nejjednodušší
opatření, které odborníci ovšem často zpochybňují. Na cihlu obnaženou
zeď jsem natřel vysušovacím nátěrem.
-br-
Nemáte obojživelné auto?
Nejeden automobilista, pokud se mu nepodařilo včas odstavit
svůj dopravní postředek na vyšší místo, musí v souvislosti s katastrofálními
záplavami řešit otázku co s namočeným autem. Pokud se vozidlo ocitlo ve
vodě méně než do půlky kol, resp. do výšky prahů, nebudete mít nejspíš
žádný problém. Namočená místa se vysuší prostě jízdou. Každá vyšší
úroveň zaplavení už ale může přinést vážné problémy. V žádném případě
nestačí vysušit kabinu a nechat vyschnout nasáklé sedačky. Voda se totiž
nejspíš dostala i do elektrických systémů a v horším případě i do
motoru. Protože voda je, na rozdíl od vzduchu, nestlačitelná, při pokusu o
nastartování by pravděpodobně došlo k ohnutí ojnic a poškození pístů,
válců i rozvodů a v případě elektroinstalací a elektroniky je důsledkem
vody v přístrojích nebo kabelech zkrat a celkové vážné poškození, což
může stát i sto tisíc. Naštěstí při dobrém pojištění pojišťovny
nerozlišují mezi poškozením vozu povodní a záplavou. Proto lidé, mající
již zkušenosti s podobnými případy, doporučují automobil, který se ocitl
pod vodou, nejprve vyfotografovat ve stavu, v jakém jste ho našli a pak odtáhnout
do značkového nebo autorizovaného servisu. I když důkladná prohlídka a
kontrola všech ohrožených systémů bude stát několik tisíc, amatérská
kamarádská výpomoc by se v tomto případě mohla pěkně prodražit.
-br-