| Pytle jako živé |
|
|
Zoja Zlonická |
Ročník 34 - číslo 35 |
PRO ŠIKOVNÉ RUCE
Kdoví odkud vozí do Čech ranné brambory v malých jutových
pytlích. Moc se nám líbí, proto jsem u stánku se zeleninou o několik požádala,
vyprala je a s dětmi jsme je oživili.
Nejdříve jsme pomocí gumiček zkoušeli vytvářet různá zvířecí ouška:
chvíli pytel vypadal jako hrošík, kočka, medvěd, pak se proměnil na nosaté
strašidlo, skřítka, hejkala. Zbytky vlny, provázků a netřepivé látky
(filcu) nám pomohly dotvořit ocásky, vlasy, vousy a oči všech stvořeníček.
Skřítkův nos jsme zvýraznili prošitím vlákny vytaženými z kraje pytle.
Myší čumáček tvoří jeden roh pytle, druhý roh je vsunutý dovnitř.
Po babičce nám zůstaly povlaky na velké polštáře. Chystáme se z nich
vyrobit podobná zvířátka, která nebudou tak škrábat a po vycpání se usídlí
jako mazlíci v dětských postelích. Už jsme podobně (šetrněji k povlaku)
vytvořili zapomenutého mazlíčka z polštáře na rekreaci.