| Brož a Brosch |
|
|
Vladimír Mates |
Ročník 34 - číslo 35 |
Výpravy za jmény
"Nepochází naše jméno Brož zase z němčiny? Nebo má něco
společného s "broží"?"
Jindřiška Steinerová, Hodonín
Na obě otázky lze dát jednoznačnou odpověď: Ne. Neboť
příjmení Brož a ona dámská ozdoba - to jsou nebe a dudy.
Pojem brož pochází z významného centra světové módy, jímž byla a je -
Francie. Ve francouzštině výraz broche původně označoval zlatem apod.
protkávanou látku (brokát). Od módy a šití, to zvlášť podtrhuji, se
nijak nevzdalujeme. Zároveň ovšem zmíněné slůvko označovalo i ledabylou
práci, obrazně: tu spíchnutou horkou jehlou. (Jehlu opět záměrně
podtrhuji.) Uvedu ještě souvislost s brožurou (fr. brochure), jistou nevázanou
sestrou Paní Knihy. Francouzi těmito výrazy navázali na středověké
latinské brocca, což znamenalo jak jehlu, tak i jehlici. Podle mě poslední výkladový
slovník broži trochu ubližuje (?), když ji definuje jako pouhý "ozdobný
špendlík na šaty".
Naše příjmení Brož (značně rozšířené: 8 672 nositelů, 103. místo v
tabulce nejčastějších) vzniklo z křestního jména Ambrož odsunutím první
slabiky.
Za ním musíme putovat z Francie do starého dobrého klasického Řecka… Nad
výsledkem pátrání by měli všichni ti Brožové, Brožíkové (svého času
zneuznaný a poplivaný tvůrce "Národního") i Brůžkové (viz
"Hříšné lidi města Pražského") a další vypnout prsa, protože…
protože jejich jméno bezprostředně souvisí s "ambrosií", jídlem
bohů. Nejen to: obecný výraz "ambrosios" = nesmrtelný, nesmrtelníkům
(čili bohům) náležející, patřící. Kdyby některá jména vyloženě
nelhala, měli byste, pánové a dámy Ambrožové, Brožové…, až do nesmrti
vystaráno. Jen pro pořádek dodám, co jste patrně ze školy ještě nezapomněli,
že ambrosii jest zapíjeti ekvivalentním lahodným nektarem. A Brošové? Inu,
gramatická chybička se vloudila.
S Broschem se to má obráceně, než se obává naše čtenářka. Německé
ucho, když slyší (ostatně české taky, jenže to naše ví!) Brož, zapíše
k němu příslušná ruka Brosch ("-sch" = "-š"), tedy Broš.
Leckterého berlínského či bavorského Brosche můžeme tedy označit za ozvěnu
našeho Brože (a našeho Broše nejspíš za počeštělého Brosche). Stejně
jako jsou jejich Buchtel echem české buchty a Kolatsche/Golatsche (však víte
čeho).