HOSPICOVÁ PORADNA CESTA DOMŮ

V telefonu se mnou mluví bezradná paní s pláčem na krajíčku: "…byla bych ráda, kdyby manžel mohl marodit s námi doma… řekli mu, že už se neuzdraví…vím, že to asi bude těžké - i v nemocnici mi to vymlouvají…ale já bych se o to chtěla pokusit, je to jeho toužebné přání…všichni mi říkají, že to nemůžeme zvládnout, že se manžel hned proleží… ale když jsme spolu zvládli celý život, tak chceme být spolu i teď…"

Lékař v hospici nebojuje za nesmyslné prodloužení života nevyléčitelně nemocných pacientů, ale umí zvládnout bolest, dušnost, krvácení a mnohé jiné obtíže, které pacienta trápí. A pokud pacient přišel do hospice zemřít, lékař jeho smrt neuspíší ani neoddálí, ale pomůže, aby přišla bez bolesti a strachu. Když jsem sama v hospici nastoupila jako lékařka, uvědomila jsem si další důležité věci. Hospic bez trpělivého a vlídného personálu by byl jen hezky zařízenou nemocnicí. Hospic, který by neumožňoval pacientovi setkání s blízkými kdykoliv je to potřeba, by byl jen sterilním zdravotním ústavem. Především hospic umožňuje (ale nenutí) k setkání pacienta se sebou samým. Setkání, ke kterému může dojít v tiché samotě pokoje, v nabídnutém rozhovoru s personálem, s blízkými nebo s duchovním.
Ve vyspělých státech jsou hospice již běžnou součástí péče o těžce nemocné a umírající. Především je tam však běžná domácí hospicová péče, která umožní pacientovi zůstat v jeho prostředí co nejdéle. Uvědomili jsme si, že u nás tento typ péče naprosto schází. Je mnoho rodin, které by chtěly mít svého nemocného doma co nejdéle. Nevědí však, ZDA je to vůbec možné, netuší, JAK to provést a nemají sílu bojovat s PŘEDSUDKY ošetřujících lékařů , kteří je zrazují a doporučují nemocnici. Rozhodli jsme se, že se pokusíme pomoci. Naše občanské sdružení Cesta domů usiluje o vybudování druhého pražského hospice, protože kapacita jednoho je zoufale nedostačující. V době, kdy jeho stavba ještě není aktuální, jsme založili Hospicovou poradnu Cesta domů. Proč Cesta domů ? Každému se přece nejlépe stůně ve vlastní posteli, mezi nejbližšími. A jedná-li se o nemoc, která má život ukončit, křesťanská naděje vnímá smrt jako bránu do skutečného domova.
Hospicová poradna pomáhá vybavit pečující domácnost zdravotnickými pomůckami, jako je polohovací lůžko nebo podložky zabraňující vzniku proleženin. Především jsme ale schopni a ochotni poradit, jak se o nemocného starat, a pomoci navázat důležité kontakty se zdravotními a sociálními institucemi. V našem týmu je i psycholog a duchovní, kteří mohou pomoci jak nemocnému, tak jeho blízkým. Navštěvujeme nemocné v bytě, poskytujeme telefonické rady 24 hodin denně a neopustíme rodiny v jejich smutku, když nemocný zemře.
Paní z telefonu se při našem setkání proměnila v konkrétního člověka. Mluvily jsme spolu o nemoci jejího manžela, o jeho pravděpodobném blízkém konci, o tíze života a nejistotě do budoucna. Naše pomoc byla velmi hmatatelná - moderní elektrické polohovací lůžko, zdravotní pomůcky ulehčující péči o nemocného. Když jsme po nějaké době setkaly, řekla mi: "…víte co mi pomohlo nejvíc ? Že jste mi k tomu dodala odvahu a že jsem na to nebyla sama…".

Poradna domácí hospicové péče Cesta domů
Tel: 02/83 85 09 49 nebo mobil 0777 619 555
e-mail: cestadomu.poradna@seznam.cz

Titulní strana - Archiv - Komentáře - Rozhovory -  Reportáže - Zamyšlení - Fejetony - Spolky a řemesla - Rodinky - Kultura - Cestujeme - Příroda - Technika - Kostely -  Pišme, slyšme -  Život ve víře - 
Vydává JUDr. František Talián - "FORTUNA", Jungmannova 7, 110 00 Praha 1
ve spolupráci s Karmelitánským nakladatelstvím, Kostelní Vydří

Redakce
Ostrovní 30, 110 00 Praha 1
e-mail rodina@rodinaonline.cz  telefon, fax 224 932 034
Rozšiřuje a objednávky přijímá 
Česká pošta. s.p., Olšanská 38/9, 225 99 Praha 3, bezplatná telefonní linka 800 104 410