| Stará
plnicí pera |
|
|
Miloslav Burdátš |
Ročník 34 - číslo 32 |
STAROŽITNÍK RADÍ
Po dědečkovi, který byl snad již za Rakouska bankovním
úředníkem, vlastníme několik starých plnicích per. To nejhezčí vám zasíláme
na obrázku. Již několikrát jsme je chtěli někomu věnovat, ale nikdo už
nechce plnicím perem psát, a vyhodit je, to by byla asi škoda. Neporadil
byste nám, komu je nabídnout?
Čtenářky Jana a Jorga z Brna
Pro většinu lidí je plnicí pero těžko použitelnou věcí,
která připomíná dril školních škamen, kaňky v sešitě nebo modrý flek
na náprsní kapse. Kuličkové pero, které se u nás rozšířilo v 60.
letech, nás zbavilo všech nepříjemných stránek psaní inkoustovým perem.
Bohužel s úpadkem plnicích per skončilo i krásné písmo, které známe ze
starých listin a dopisů. Móda plnicích per se však vrací. Zejména v
podnikatelském prostředí je podepisování významné listiny reklamní
propiskou neodpustitelným faux pas. Kvalitní plnicí pero se stalo součástí
image úspěšného člověka. A právě mezi podnikateli se rozvinul nový koníček
- sbírání plnicích per. Protože se jedná o mladou disciplínu, neexistuje
o ní žádná literatura v češtině. Rád zaplním tuto mezeru malým shrnutím.
První plnicí pero prý již používal švédský král v polovině 17 století,
avšak důkaz nemáme. Víme však, že Francouz M. Bion popisuje ve své knize
"nekonečné pero" plněné inkoustem. V roce 1819 byly patentování
plnicí násadky k perům a v roce 1832 vzniklo první moderní pero vyrobené
Johnem Parkerem. Toto pero bylo vylepšeno až v roce 1884 L. E. Watermanem. Od
té doby se plnicí pero rozšířilo díky důstojníkům, námořníkům a
obchodníkům po všech světadílech. Spisovatelé, úředníci a bankéři ještě
dlouho namáčeli pera do kalamáře. Pera z první etapy jejich vývoje jsou
velmi vzácná a téměř se nevyskytují.
Zato plnicích per z první třetiny 20. století je dostatek, jsou krásná,
kvalitní a snad právě proto jsou mezi sběrateli nejoblíbenější.
Pera třídíme podle výrobců, způsobu plnění, podle materiálů a uměleckého
zpracování. Hlavním požadavkem na starožitné pero je, aby se s ním dalo
psát. Starožitné pero neplníme levným modrým inkoustem, používáme zásadně
drahé značkové inkousty. Pero našich čtenářek je skutečně sběratelský
sen. Značka Waterman patří mezi vrcholy v této oblasti. Pero je zdobeno
filigránem ze stříbra. Je vyrobené mezi lety 1915-1918 v USA. Ve své době
muselo být skutečně drahé. Vždyť i dnes stojí pera této značky
desetitisíce. Jeho dnešní hodnotu lze těžko odhadnout. Na letošní aukci
plnicích per v New Yorku byl stejný model, avšak bez etue, vydražen za 890
dolarů, a to jsou i na Američany velké peníze. Proto doporučuji nestydět
se a nabídnout pero nejlepšímu starožitníkovi ve městě do komisního
prodeje a požadovat za něj minimálně 5 tisíc korun.