| Herman
a Heřman |
|
|
Vladimír Mates |
Ročník 34 - číslo 30 |
Výpravy za jmény
Hermanů je u nás 3203, Heřmanů 2535.
Hermannů 914, Herrmann 485, Herrmanů už je pouhá stovka. Už první pohled
na tu snůšku blízkých příbuzných vám prozradí, že jde o německé jméno.
Přesněji: o germánské.
O jeho typu se můžeme dočíst u starších německých
jazykovědců, že Germáni pro své děti "nevolili obyčejné výrazy z
hovorového jazyka, a proto také jejich jména nejsou pojmy z všedního života,
ale vztahují se k náboženskému kultu, víře v bohy, k právu, k vojsku a k
válkám". Všichni ti Hermanové, včetně počeštělého (-ř-!) pocházejí
tedy z hlubokého středověku našich západních sousedů. F. Kopečný upozorňuje
na někdejší snahy prokázat dokonce spojitost "Hermanů" se jménem
slavného germánského vojevůdce Armina. Seriózní jazykový rozbor však
poukazuje pouze na starohornoněmecký výraz "hari" (vojsko) a mann
(muž).
Výklad všech Hermanů/Heřmanů je tedy jasný: jde o muže sloužícího ve
vojsku, vojáka, bojovníka, válečníka.
Závěrem mi dovolte ocitovat pár řádek z dopisu, který
mi poslala paní Zachová z Prahy: "Uvedl jste, že ve staré češtině
znamenal "zach" velkého žrouta… bylo to pro mě zadostiučiněním
i krásným dárkem k padesátým narozeninám. Manželovi totiž příjmení
Zach úžasně sedí!"