Z otcovy sbírky nám zůstala jedná stará mince, vydaná
při zvolení olomouckého arcibiskupa Dr. Teodora Kohna v roce 1892. Myslím,
že se jedná o tzv. "arcibiskupské ražby". Mohl byste mi poradit,
jakou má asi sběratelskou cenu? Dotaz našeho věrného čtenáře ze Zlína není ani tak
zajímavý z hlediska numismatického. Na to lze odpovědět jednou větou. Zajímavé
je připomenutí jedné z nejrozporuplnějších osobností na olomouckém
arcibiskupském stolci. Jak již jméno napovídá, Theodor Kohn byl židovského
původu. Narodil se v Březnici na Moravě v roce 1845. Když byl ve svých 26
letech vysvěcen za katolického kněze, naši židovští obyvatelé o něm
mluvili jako o "mumarovi", což je opovržlivé pojmenování zrádce
judaismu. Otec Kohn však byl dobrým katolíkem a velmi oblíbeným kaplanem.
Ve své vsetínské farnosti byl rádcem svých oveček i ve věcech soukromých
a finančních. Obnovil zde i tradici sborového spěvu. Jeho neuvěřitelně široký
vědomostní rozhled, studijní píle, schopnost vyjadřování a čestné
vystupování jej záhy přivedli na akademickou půdu bohoslovecké fakulty v
Olomouci. Profesorem se stal ve 38 letech. Vraťme se však zpět k arcibiskupovi Kohnovi. Díky svému
původu měl stále mnoho nepřátel. Všichni sice uznávali, že jeho právnické
vědomosti a obchodní schopnosti zachránily arcibiskupské statky před
krachem, ale do Vatikánu nepřestávaly proudit stížnosti jeho podřízených.
Ať byly pravdivé či ne, dosáhly svého. Arcibiskup byl povolán k papeži
Piovi X., který nařídil kardinálský soud. Theodor Kohn se vzdal úřadu a
stáhl se do soukromí na své panství v rakouském Ehrenhausenu. Nikdy však
na obyvatele Olomouce ani na své studenty nezanevřel. V závěti odkázal své
ohromné jmění na zřízení University v Olomouci.
|
|
Titulní strana - Archiv -
Komentáře -
Rozhovory - Reportáže -
Zamyšlení -
Fejetony - Spolky a řemesla -
Rodinky - Kultura
- Cestujeme -
Příroda -
Technika - Kostely -
Pišme, slyšme -
Život ve víře -
Redakce
|