| Státovka
versus bankovka |
|
|
Miloslav Burdátš |
Ročník 34 - číslo 28 |
V knize jsem našel založeny dvě pětistovky. Obě jsou hnědé s obraze J. Kollára. Světlejší nese označení bankovka s datem výrob a, třemi podpisy. Druhá má nápis státovka, je bez data a nese podpis ministra finací. Jaký je mezi nimi rozdíl? A mají vůbec nějakou cenu?
Antonín B. z Brněnska
Československá vláda, která v průběhu 2. světové války působila v londýnské emigraci, zachovávala všechny postupy i způsoby své činnosti, jako kdyby byla v Praze. Jednotliví ministři předkládali návrhy, vláda o nich jednala a hlasovala. Tak se stalo, že ministr financí Ladislav Feierabend předložil návrh na tisk nových československých bankovek.. Návrh byl schválen a v roce 1943 britská tiskárna cenin Bradbury, Wilkinson & Co. vytiskla zásobu oběživa pro poválečnou Československou republiku. Protože tyto peníze nevydala naše emisní banka, která byla v té době podřízená Říšské bance, ale vláda, byly správně označeny pojmem státovky s podpisem ministra financí. Státovky byly převezeny do osvobozené Prahy, jakmile to bezpečnostní situace dovolila. Od 1. listopadu 1945 si každý mohl vyměnit staré peníze do hodnoty 500 korun za státovky s Janem Kollárem na líci. Peníze na tuto hranici byly uloženy na vázané vklady. Pětistovek byl najednou nedostatek, a tak již v březnu 1946 obnovená Národní banka Československá vydává novou sérii, teď již se správným názvem bankovka a s podpisy guvernérů banky. Obě bankovky platily až do neslavně proslulé měny v roce 1953. V tomto roce však již byla původní státovka stažena z oběhu. Každá z pětistovek má dnes jinou sběratelskou hodnotu. Za poválečnou 500 Kč bankovku z roku 1946 můžeme dostat od sběratelů 100 až 150 Kč. Za její starší sestřičku – státovku (samozřejmě pouze zachovalou), vydanou v Londýně, až deset krát více.