RADY NEJEN DO ZAHRADY

Vzhledem k tomu, že v létě růže nasazují šípky, neměly by se jedenkrát kvetoucí plané ani parkové keřové růže řezat. Na podzim jsou šípky příjemným zpestřením zahrady i jídelníčku jejích opeřených návštěvníků. Naopak u vícekrát kvetoucích růží květy odstraňujeme, případně zkracujeme výhon pod zvadlým květem k nejbližšímu již vyrašenému nebo probouzejícímu se očku. Urychlíme tím tvorbu nových poupat. Prostříhání planých výhonů ponecháme raději na chladnější zářijové dny. V horkém létě růžím prospívá husté olistění – chrání rostlinu před přesycháním.

Královnou květin nazvala růži už v 6. století př. Kristem slavná řecká básnířka Sapfo. Tisíce let je inspirací umělcům. Ze Střední Asie (místa původu) se postupně rozšířila do celého světa. Ve Starém Řecku se hojně používal růžový olej a růžová voda. Římanům se růže stala symbolem požitkářství až marnivosti. Křesťané ji pojali za svůj symbol až po několika staletích. Stala se například symbolem krve prvních mučedníků, pět korunních lístků připomíná pět ran Kristových, od 11. století je známa modlitba „růženec“, díky níž získala výsadní pozornost.

Růže patří do čeledi ROSACEAE – růžovitých. Můžeme se těšit z něžných kvítků jemných odstínů barev, užasle obdivovat nádherné plné květy i v sytých barvách, a to v široké škále druhů. Jsou to dvoudomé rostliny. Přeměnou mužských a ženských orgánů (tyčinky a čnělky) v korunní plátky dochází k různé plnokvětosti.Téměř všechny druhy mají ostny na epidermě (jakási pokožka výhonu). Jsou na rozdíl od omylem označovaných trnů, které rostou jako výhonky stromů a některých keřů, snadno odstranitelné.  

Růže mají rády světlou a vzdušnou polohu. Půda, ve které je pěstujeme by měla být vzdušná, propustná, humózní. Velmi jim svědčí  noční jemný a vytrvalý déšť. Krása a vůně královny květin vám může poskytnout potravu nejen pro vaše smysly, ale i pro vaši duši.

Zelená lékárna

PETRŽEL

Petržel (Petroselinum cripsum)  - jedna z nejpoužívanějších bylinek v našem podnebí. Sbírala se původně jenom nať v jihozápadní Asii, pak v hornatých oblastech Středozemí. Svazeček  zavěšený pod tógou měl Římanům zajistit potenci, římští gladiátoři ji jedli pro sílu. Postupně se rozšířilo pěstování směrem k severu, hlavně za vlády Karla Velikého (8. století), a to už i pro kořenovou část.

Syrová nať je vhodným doplňkem při léčbě chudokrevnosti pro vysoký obsah železa, jehož vstřebávání podporuje obsažený vitamín C. Silice v nati i kořenu dráždí ledviny, a proto bývají součástí urologických čajů, zvyšují vylučování žaludečních šťáv a zlepšují zažívání, diuretické účinky vlastně urychlují vylučování  tekutin a toxinů z těla, což oceníme při artritidě a dně. Rozmačkanými čerstvými lístky můžeme zmírnit podráždění od hmyzího bodnutí nebo dezinfikovat řeznou ránu. A to ještě nebyla řeč o provitamínu A a četných stopových prvcích  (vápník, fosfor, draslík, hořčík, mangan).

Co říkáte, nezaslouží si tato původně bylinka, obohacující chutí i vzhledem polévky, saláty, omáčky, bramborová jídla i pomazánky, naši pozornost?

Pro chovatele

NEJHEZČÍ POHLED NA SVĚT JE ZE HŘBETU KONĚ

Každý dobrý chovatel ví, jak blahodárný účinek na kondici koně má volný pohyb ve výběhu. V nadcházejících letních měsících byste však měli dbát na to, že by se koně měli vypouštět do výběhu brzy ráno a k večeru. Polední žár může velmi nepříznivě ovlivnit zdraví zvířete, zvláště pak jeho oči. Pokud chcete svým koním dopřát více volnosti, výběh by měl být situován tak, aby se koně mohli před slunečním žárem schovat do stínu. Neměli bychom zapomínat, že civilizační problémy (např. ozonová díra), se netýkají pouze nás lidí ale i našich čtyřnohých přátel.