| Ze
života žáků |
|
|
Zlatuše Braunšteinová |
Ročník 34 - číslo 28 |
Hezky staročesky
Dnešní výlet do dob dávno zapomenutých nás zavede do školních lavic, mezi žáky. Tímto slovem byli označováni studenti bez ohledu na věk či stupeň školy. Středověká společnost měla zabezpečovat podmínky pro náležitý chod školy, jak dokládá zápis z Archivu českého z 2. poloviny 15. století: svrchupsaný plat oni kostelníci od lidí vybierati, na každé roky dávati mají, totiž žákuom tudiež u sv. Jiljie ve škole na jich potřeby. Dokonce jim měly být poskytovány určité služby: lazebník chudým po každých suchých dnech láznu topil a žáky každú sobotu zmyl. Avšak nahlédneme-li do středověké satirické skladby Podkoní a žák, zjistíme, že realita byla mnohdy zcela odlišná: Však ste vy [žáci] hubení žebráci, jenž tečete dóm od domu, hekajíce a chtiece tomu, by vám dali jíchy mastné. Auvech, vaše bydlo strastné! Tuť vám dadie partéku režnú a s tiem vás pesky vyženú.
A tak žáci zřejmě nejednou řešili svou nouzi nepříliš počestným způsobem: ukažte nám mnicha, který se dal do kláštera, aby toho někdy nepykal. Žáka, aby někdy husy neb kačice neukradl... Asi se není co divit, že: žáci, nechtiec v školách psoty trpěti, běžie na kněžstvie, aby uviežíc se v fary, i zaháleli, odslúže mši i zahále chodie, nic nepracuje, život sodomský veda. Jan Rokycana vidí tento únik nelibě a kritizuje i další zlořády žákovské: Ale tito žáci, ješto jedúc almužnu, potom se zžení - není dobře, nebudú bez pomsty! A vy, ženy, ješto je pojímáte a k sobě vnadíte, hleďte, abyšte boha nehněvaly! Ba, řci jemu: "Však ty almužny požíváš, hleď tomu dosti učiniti, buď mne prázden!".
Však nejen materiálními požitky živ jest člověk, a natož student! I v té bídě potřeboval vedle studia i potěšení pro své srdce. Ne vždy úspěšně - díky jednomu nešťastníkovi se nám dochovala půvabná lyrická skladba, popisující jeho trápení: labut divný pták, spievá umieraje: také já, smutný žák, umruť v túhách spievaje pro mú milú žádnú, když se neráčí smilovati nade mnú. Kéž by studium a starosti zamilovaných byly jediným pojítkem mezi dobou nejstarší a dnešní...