| Židovská
tóra |
|
|
Miloslav Burdátš |
Ročník 34 - číslo 26 |
V pozůstalosti
po tatínkovi jsme našli dlouhý bílý pruh popsaný hustě židovským písmem.
Domníváme se, že se jedná o tóru. Tatínek ji zřejmě našel za války,
když jsme bydleli nedaleko zrušené synagogy. Můžete nám poradit, zda má nějakou
hodnotu, jestli ji lze prodat nebo někomu věnovat?
Dagmar K.. z
Jihlavy
Naše čtenářka skutečně vlastní fragment pergamenového svitku tóry. Její tatínek ji zřejmě našel v době, kdy nacisté posílali židy do koncentráků a poté sváželi jejich majetek i náboženské a liturgické předměty ze synagog do centrálních skladů. Svoz prováděli zaškolení pracovníci, kteří věděli, že část tóry je pro ně bezcenným kusem pergamenu, a tak tyto zbytky používali jako balící materiál nebo je rovnou házeli do smetí. Proč pro ně bylo torzo bezcenné?
Tóra (přesněji Sefer Tóra) je svitek, na kterém je zaznamenáno Slovo boží. Konkrétně se jedná o pět knih Mojžíšových, známých mezi námi křesťany pod názvem Pentateuch. Zhotovení tóry podléhá přísným pravidlům obsaženým v talmudu. Svitek píše speciálním inkoustem vyškolený písař, zvaný “sofer”. Pergamen musí být z “košer” zvířecí kůže. Sám písař se musí před psaním vždy očistit v rituální lázni “mikve”. Text Božích slov musí být napsán bez jediné chyby starobylým hebrejským písmem. Pokud se ukáže, že text obsahuje chyby, které podle tradice nelze opravit, svitek nelze používat. Popsané pergameny se sešívají do dlouhého pásu, oba konce se připevní k tyčím.
S tórou, která je vlastně zhmotněním Božího slova, se musí vždy zacházet s patřičnou úctou a vážností. V synagoze má určené své místo, je pokryta pláštíkem a často zdobena královskou korunou. Nesmí se na ni sahat holou rukou, při čtení je užívano ukazovátko ve tvaru ruky. Pokud dojde k jejímu poškození a tím k znesvěcení, tóra se uloží do speciálního výklenku v synagoze zvaném (do “genizy”) a pak se přenese na hřbitov, kde je svitek pohřben do speciálního hrobu. Pokud se tak nestane a zbytky tóry se dál znesvěcovaly jako v našem případě, dochází podle židovské mystiky k porušení světové rovnováhy.
Naše čtenářka má několik možností. Buď věnuje zbytek tóry nejbližší židovské obci nebo Židovskému muzeu. Pokud jej chce prodat, i to je možné. Zejména izraelští návštěvníci pražských židovských památek rádi tyto zbytky vykupují, aby je pak obřadně pohřbili. Je proto možné nabídnout tento svitek některému z pražských antikvářů. Cena svitku se určuje podle jeho zachovalosti a velikosti od pěti stovek až do několika tisíc korun.