| Kubín |
|
|
Vladimír Mates |
Ročník 34 - číslo 26 |
výpravy
za jmény
Tentokrát můžeme
bez nejmenších rozpaků citovat k našemu tématu ony dva pány, jejichž
zkratka V+W nebude jistě ještě
dlouho zapomenuta. Kdysi dávno totiž zpívali: „Klidně seďme na židli, /
čtěme Bibli, / tam to všecko je.“ Pokud jde o našeho Kubína, pak ne
doslova všechno, ale o Jakubovi, z nějž příjmení Kubín pochází,
tam lze nalézt dost. Nikoliv však údaj, že v České republice máme
3852 mužů a žen, kteří nosí právě toto jméno. Ani to, že právě od
Jakuba je odvozena více než stovka dalších příjmení! A dále už vzpomínaná
Bible...
... Jakub je jméno
dvou apoštolů. Jednomu říkali Mladší nebo také Menší a často se s ním
spojuje i přívlastek Spravedlivý. Jakub Starší či Větší zřejmě musel
být pruďas, a protože je to výraz pro Božího „posla“ (řec. apostolos)
málo vhodný, hovořme o něm jako o člověku vznětlivém. V tomto směru
mu byl navlas podobný jeho bratr Jan. Ježíš Kristus jim prý proto dal přídomek
„Boanergés“ (Synové hromu).
Náš Kubín tedy
patří do kategorie ze jmen osobních (křestních), biblických, a to původem
hebrejských (židovských). Z naší varianty Jakub vypustili předkové
první slabiku, ponechali prostřední a přidali k ní příponu -ín.
»Jakubovi« někteří
historici (například A. Bauerová: Tisíc jmen v kalendáři a další) přiřkli
význam „druhorozený“. Musím dodat, že je to sice pravda, ale podle Bible
to není úplně přesné. Pro zasvěcené vysvětlení (jsme-li věřící) musíme
do Starého zákona, do časů, kdy Rebeka rodila Izákovi dvojčata: „I vyšel
první, ryšavý všecken, a jako oděv chlupatý*; i nazvali jméno jeho Ezau.
Potom pak vyšel bratr jeho, a rukou svou držel Ezau za patu; pročež nazváno
jest jméno jeho Jákob.“ (Gn 25,25-25)
Výklad
„druhorozený“ neobsahuje tedy skutečnost, že šlo o dvojčata (druhorozené
je rovněž dítě, které se narodí i po letech), navíc nerespektuje původní
hebrejský obsah, viz citát o
„patě“. Hebrejský tvar jména tohoto Izákova syna byl „Jahaqóbh“;
pojem pro tuto část nohy ve stejné řeči byl „haqébh“. Byl tedy sice o
chvilku druhorozený, doslova však „za patu se držící“. Do našich končin
se Jaháqobh dostal prostřednictvím řeckého Iacobos a latinského Jacobus.