Některé
písemné prameny se zmiňují o tom, že měl být knížetem Charvátů, ale před
vladařskými povinnostmi se raději ukryl v neprostupných hvozdech středních
Čech. Jiné zdroje uvádějí, že Ivan byl synem polabského knížete
Gostomysla, že pocházel z kmene Obodritů čili Bodrců, kteří byli
později vyhlazeni Germány. Bohuslav Balbín připomíná, že poustevník Ivan
byl přímým potomkem knížete Gestimula, kdežto Augustin Sedláček tvrdí,
že se Ivan představil knížeti Bořivojovi slovy: Jsem
kníže jako ty a z Uher jsem přišel. Ať
je to s jeho původem jakkoli, jasné je, že vyměnil knížecí oděv za
prostý a léta žil v odloučení od lidí jako zbožný poustevník. Za
svoje obydlí si zvolil jeskyni, kde vyvěral pramen vody, dnes nazývaný
Ivanka. Ochočil si laň, která ho živila svým mlékem a jinak byl odkázán
na velmi skromnou obživu zdejších lesů a potoka. Byl prý často pokoušen
zlými mocnostmi. Když už neměl sílu je odhánět, rozhodl se, že poustevnu
opustí a půjde vyhledat jiné místo k modlitbám a pokání. Sotva však
začal stoupat příkrou strání, zjevil se mu svatý Jan Křtitel. Poručil
Ivanovi, aby se vrátil zpátky a daroval mu kříž, kterým zažene pekelníky.
Poustevník poslechl a podle legendy se ubránil satanášovi tak, že mu
darovaný
kříž vrazil do chřtánu. Ďábel s velkým řevem vyletěl skálou
ven a komín, který tu po něm zůstal, je patrný dodnes. Na počest této události
byla na začátku 17. století zbudována na památném místě v obci Svatý
Jan pod Skalou u Berouna kaple Svatého kříže, kde si svatoivanskou legendu připomínají
každoroční slavnou poutí.
|
|
Titulní strana - Archiv -
Komentáře -
Rozhovory - Reportáže -
Zamyšlení -
Fejetony - Spolky a řemesla -
Rodinky - Kultura
- Cestujeme -
Příroda -
Technika - Kostely -
Pišme, slyšme -
Život ve víře -
Redakce
|