Kdysi
dávno koupily řádové sestry zchátralý zámek, velkým nákladem jej daly
opravit. Na dluh, který postupně, dosti namáhavě splácely. V zámku zřídily
domov pro staré lidi. Po nástupu komunistů byl ústav zabrán a sestry vystěhovány
z hlavní budovy do bývalých hospodářských budov. Civilní státem
dosazený ředitel je nespravedlivě odsuzoval, pomlouval, psal udání. Generální
představená se nakonec rozhodla sestry odvolat. Před odchodem šly dvě z nich
navštívit ředitele do nemocnice, aby se s ním jménem komunity rozloučily.
Když mu řekly, že se za něj modlí, rozplakal se a děkoval. Přitom ještě
před odjezdem do nemocnice opakoval na schůzi zaměstnanců po tisící, že bůh
rozhodně neexistuje. Kde by tak asi byl, když kosmonauti nikoho takového ve
vesmíru nepotkali? Zemřel za necelý týden. Sestry se zúčastnily pohřbu a
vyprošovaly mu milosrdenství Boží. (op) |
|
Titulní strana - Archiv -
Komentáře -
Rozhovory - Reportáže -
Zamyšlení -
Fejetony - Spolky a řemesla -
Rodinky - Kultura
- Cestujeme -
Příroda -
Technika - Kostely -
Pišme, slyšme -
Život ve víře -
Redakce
|