| Na
Třebáňské návsi |
|
|
Rudolf Baudis |
Ročník 34 - číslo 25 |
Svatodušní neděle čili letnice, třetí
nejvýznamnější křesťanský svátek v roce, zůstával donedávna jen v povědomí
historiků a nejstarších pamětníků. Naštěstí se
i v tomto ohledu blýská na lepší časy. Zvlášť pečlivě se na
letošní slavnosti letnic připravovaly místní národopisné soubory. Folklórní
sdružení české republiky, založené r. 1990, jich sdružuje tolik, že
kdyby každý den vystoupil jen jeden, trvaly by slavnosti přes rok.
Přípravy na letnice bývaly spojeny s velkým jarním úklidem. Celá ves
se pro tuto příležitost zdobila zelenými ratolestmi, květy a májemi. To
proto, aby Duch svatý měl kam usednout. Letnice se slaví padesát dnů po
Velikonocích. Většinou poslední květnovou neděli, ale letos připadly už
na 19. května. Slavnost připomíná příběh Nového zákona, kdy se Kristus
po svém Zmrtvýchvstání setkával čtyřicet dnů se svými učedníky a po
Nanebevstoupení (deset dnů před letnicemi) jim slíbil návrat a pomoc v
podobě Ducha svatého.
Oblíbenou zábavou o letnicích bývala střelba "ku ptáku" z pušek
nebo kuší. Vítěz býval poctěn titulem "ptačí král" a na jeho
oslavu se pořádaly slavnosti a radovánky. Dnes je mnohde tento obyčej
nahrazován turnajem v házení šipek. Slavnost bývá ukončena skácením do
té doby přísně střežené máje, koňskými závody a hozením samotného
krále do vody nebo alespoň utopením jeho vycpané figuríny.
Slovo folklór se používá už víc než 150 let k označení tradičních lidových uměleckých projevů v oblastech výtvarné, krojové, taneční, hudební a slovesné. Cílem Foklórního sdružení je zachovat všechno, co znali naši předkové a co jim přinášelo radost i oddych po každodenní práci. Potěšující je, že v těchto nejrůznějších folklórních spolcích přibývá mladých lidí, mládeže i dětí věnujících se této činnosti už ne z nudy nebo nedostatku jiných příležitostí vyžití, ale ze zájmu a s potěšením. Kdysi byla taková činnost jednou z mála příležitostí jak vyjet do zahraničí nebo jak se vyhnout nějaké nepříjemné povinnosti
Odborná národopisná terminologie
vykládá význam slova folklór jako "to, co lid zná". Návštěvníci
letošního poberounského folklórního festivalu Staročeské máje se mohli přesvědčit,
že toho zná hodně.
Když jsme v sobotu 18. května dopoledne přijeli na třebaňskou náves,
bylo tady už náležitě živo. Nebylo
divu, že pořadatel motorizované
návštěvníky žádal, aby zaparkovali kousek dál u potoka. Z pořadatele se
nakonec vyklubal místní starosta pan Lubomír Schneider, jedna z duší
všeho místního dění: Účast
na našich letošních letnicích přislíbilo celkem třináct souborů z
nejbližšího okolí i z Prahy. Máme radost, že z akce, vydupané vlastně ze
země, kterou pořádali původně jen místní hasiči, se o náš festiválek
zajímají i ministerstvo kultury a region Dolní Berounka. Také tým organizátorů
se utěšeně rozrůstá, připojily se obecní
úřady v Letech a v Řevnicích. Spolupráce tří obcí symbolizuje spojení s
řekou Berounkou. Už před sto lety se u nás máje slavily zásluhou vojenských
vysloužilců, hasičů a mládeže, po válce to zůstalo na nějakou dobu jen
na hasičích. Od roku 1991 začala nová tradice. Chasa tehdy poprvé požádala
starostu o povolení k pořádání májů, zazpívaly tetičky baráčnice z Řevnic
a besedu tančilo 24 Třebaňanů. V následujících letech
se přidaly další hudební, taneční i divadelní soubory, zahráli tu
i domažličtí dudáci, program se rozšířil o stavění a slavnostní kácení
velké ústřední máje a slavnostní průvod. V roce 2001 se už festival
konal ve všech třech obcích. Tak jako letos.
Už za svítání, kolem páté hodiny ranní, se na návsi potkávali hasiči
s rybáři vyrážejícími na svá oblíbená místa u vody. Tentokrát nikde
nehořelo. Úkolem hasičů bylo vztyčit máj, která bude navečer poražena a
vydražena ve prospěch bohulibých účelů. Úderem osmé hodiny přivítali
své první zákazníky trhovci na staročeském jarmarku. Nabízeli keramiku,
perníková srdce, výrobky lidové tvořivosti, svůj stánek tu rozbil středočeský
dráteník Petr Musil. Nechybělo samozřejmě občerstvení v podobě bohatého
výběru piva, limonád, klobás, řízků, grilovaných kuřat a koláčů.
Po ranní pobožnosti u kapličky až
do pozdního odpoledne následovalo vystoupení devíti hudebních a tanečních
souborů, přerušené po poledni mohutným průvodem a předáním práva k pořádání
májů. Slavnosti pokračovaly následující víkend v Letech a v Řevnicích,
kde se představily další čtyři soubory. Každý z těch třinácti spolků
si jistě zaslouží představit alespoň formou stručné navštívenky.
Třehusk, čili Třebaňská
hudební skupina, se postupně formoval v posledním dvacetiletí. Jeho dva zakládající
členové, pánové Jindáček a Frýdl, spolu poprvé vystoupili v roce 1985.
Nyní je to sedm muzikantů ze Zadní Třebaně, Řevnic a Litně. Hraje lidovou
a taneční hudbu, svede i kabaretní vystoupení.
Rosénka je dětský folklórní soubor založený roku 1982 v Praze 6.
Inspiruje se především v tradicích uherskohradišťského Dolňácka a moravského Slovácka. V sedmi skupinách tu působí
stovka členů ve věku od pěti do dvaceti let
Lučinka je dětský soubor z pražského
Jihozápadního Města, založený roku 1987. Má úzké spojení se středočeským
skanzenem ve Vlašimi.
Pramínek z Černošic patří k
nejmladším souborům nejen věkem svých členů, ale i rokem svého založení
- 1999. Na poberounském festivalu účinkoval poprvé loni.
Benešáček vznikl roku 1980 na základní
škole v Benešově, v současné době má tři taneční skupiny a muziku. Věnuje
se tancům, zvykům a písním z
Podblanicka. Jeho dvacetileté působení je spojeno především se jménem
choreografky Jaroslavy Hockové.
Inspirací pro založení souboru
Praskavec byla slova písničky Okolo Berounky roste praskavec, není nad řevnický
holky na tanec. Za tři roky svého působení se vypracoval na jeden z nejlepších
souborů v Poberouní.
Dětský folklorní soubor Kytice pracuje
s více než čtyřiceti dětmi z pražských Letňan. Soustřeďuje se na
repertoár se středních Čech, Chodska i staré Prahy.
V roce 1950 založili valašští rodáci v Praze soubor, který se od roku
1994 jmenuje Krušpánek. Zpracovává
zejména folklor z oblasti Vsetínska a Rožnovska a předvádí jak tance řemeslnické,
tak tzv. točené valašské párové tance z těchto oblastí.
Folklorní soubor Čtyřlístek
vznikl v roce 1976 z podnětu členů Kantorské cimbálové muziky z Nového
Strašecí. Za tu dobu odehrál přes šest set představení.
Dětská lidová muzika Notičky
(a její přípravka Malé Notičky) má skoro čtyři desítky členů ve věku
od 4 do 16 let. V Řevnicích působí od roku 1998. Často vystupuje společně
s dětským folklorním souborem Klíček,
který je také z Řevnic a je o rok starší.
Počátky Slováckého krúžku
spadají do roku 1896, kdy ho Praze
založili rodáci z moravského Slovácka. Dnes je např. hlavním organizátorem
pražských Moravských plesů a jeho členy
je několik desítek Pražáků, jimž je blízká moravská tradiční
kultura.
Kamýček již šestý školní
rok působí při škole v Kamýku nad Vltavou. Letos se chystá až do Moskvy.
Zabývá se folklórem z pomezí středních a jižních Čech.
Až bude některý ze souborů vystupovat ve vašem okolí, jděte si také skočit, nebo si je alespoň poslechnout. Stojí to za to!
Foto: autor