| Kavka
a Kafka |
|
|
Vladimír Mates |
Ročník 34 - číslo 25 |
Výpravy za jmény
Praha
může být právem hrdá na oba. Toho druhého - německy píšícího židovského
autora Zámku, Procesu a Ameriky -
zná málem celý svět. Toho prvního určitě ani polovina Čechů, přestože
jeho Žižka shlíží z vrchu Vítkov na naši metropoli jako největší
jezdecká socha na světě už hezkou řádku let. Obě příjmení patří k těm,
jež jsou odvozena na základě “vlastností
tělesných a duševních”. V daném případě, jako v tolika
jiných, posloužila k charakteristice člověka ptačí říše. Podotkněme,
co jistě víte, že kafka je název
nespisovný (vzniklý zřejmě na základě výslovnosti, podobně jako fčela
či lef ).
Do první varianty se
vtělilo 1780 oněch ptáků ve správném tvaru, zatímco nesprávných “kafek” - vidíte: čeština nechce ty potvory ani skloňovat -, do
druhé neskonale více: 3740!
Možná se vám jméno
ptáka jeví jako poněkud zdrobnělé, ale netroufli byste si z něj
odvodit základní podobu. Není třeba se bát: ovšemže jí dávno a dávno
byla “kava”. V jejím všeslovanském pojmenování se zřejmě skrývá
to, co sama “říká”: “kav, kav.”
Tak to slýchali aspoň prapředkové a můžeme to občas zaslechnout i my,
pokud nejsme ovšem totálně hluší vůči hlasům přírody.
Proč lidé dostávali
přezdívky, z nichž se nakonec stala tak četná dnešní příjmení?
Polský jazykovědec Brückner upozorňuje, že “kawy”
ve staré polštině bylo označení tlachalů
(jejich řeči byly zřejmě tak významné, co kavčí křik). Někdo mohl být
nazván Kafkou pro svou černou barvu, jiný
pro nepříznivě znějící zabarvení
hlasu či naopak zase pro čipernost a
veselost. Pro poslední dvě vlastnosti lidé chovali tyto ptáky doma v klecích.
Ale tahle přezdívka třeba postihla též
člověka lstivého, protože i takové prý jsou kavky (patří k čeledi
krkavcovitých). Anebo naopak: někoho naprosto naivního, prosťáčka až hlupáka
(příslušnost k téže čeledi nelze ovšem vyloučit), zkrátka lidskou
kavku, jež se dá od svých “kavkařů”
(starší výraz pro falešné hráče)
oškubat. Jedno staré - tuším, že anglické - přísloví praví: není kouře
bez ohníčku. A já pravím: Nebylo by kavkařů bez kavek, jejichž větrem ženoucím
je v celých hejnech do jejich tenat, je touha po velkém a bezpracném
zisku.
P.
S.
Pokud
jde o jméno Kafka v rodině židovské, nemusí mít s naším ptákem
vůbec nic společného. Josef Beneš soudí, že tam může jít o modifikaci
hebrejského výrazu pro dvojče, jež se narodilo jako druhé. Ale to už je
zase jiná kavka, kávička.