U PSYCHOLOGA

Rodiče si občas stěžují, že jejich dítě je velmi mlsné a vybíravé v jídle. Jak k tomu dojde a co s tím mohou rodiče dělat? Umím si představit celou řadu příčin. Každá rodina má vlastní zvyklosti v jídle. Některá jídla vůbec nezná, jiná se výrazně liší od toho, jak se stejné jídlo připravuje v jiných rodinách nebo ve škole. Když se pak stane, že se někde dítě setká s neobvyklým nebo neznámým jídlem, odmítne je. Jsou rodiny, který mají velmi omezený repertoár jídel, takže dítě mimo rodinu máloco jí. Některé děti přijímají vcelku bez problému i nová a pro ně nezvyklá jídla, mnohé jsou spíše konzervativní. Někdy nechuť dítěte vůči některému jídlu způsobí naprostá maličkost, která se samotným jídlem nemusí mít nic společného. Tak se může nevědomky propojit zcela neutrální znojemská pečeně s následným nepříjemným zážitkem a znojemská je od té chvíle na indexu. Jsou děti, které nemají rády maso, protože jim dá moc práce je zpracovat a rozkousat. Co s tím? V prvé řadě bychom měli přijmout, že v chutích každého z nás jsou rozdíly. Navíc se chutě mění v průběhu času. To, že dítě nejí maso ani zeleninu nebo nepije mléko, neznamená, že tyto potraviny nebude konzumovat o pár let později. Respektujme tedy to, že dítě, podobně jako dospělý, nejí všechno. Co uvaříte, předem proberte s dítětem. Možná dosáhnete většího úspěchu. Někdy úplně stačí, když z neoblíbeného jídla zmizí jedna nebo dvě součásti a je po problému. Představu, že dítě musí sníst každé jídlo, které dostane na talíři, pokládám za špatnou. Hledejte způsoby, jak případně nahradit chybějící látku a přitom vyhovět dítěti. Nejsem odborník na stravování, ale vím, že ten, kdo nejí vařený květák, může mít rád syrový, mléko se dá nahradit jogurtem, lidé, co nejedí maso, si pochutnají na rybě nebo kuřeti. Nevnucujte dítěti jídlo, které máte rádi, ale na které ono hledí s výraznými podezřením. Zkuste mu nezávazně nabídnout testovací minidávku. Pokud si chcete oblíbené a dítětem odmítané jídlo připravit, vyčkejte, až odjede k babičce nebo na školu v přírodě. Z míry nás může vyvádět i to, že dítě nedojí, co má na talíři. Učte je, aby si samo řeklo, kolik chce naložit. Nikdy nedávejte dítěti na talíř víc, než chce, spíše méně. Doma nebývá problém si přidat. Respektujte i to, že někdy každý z nás neodhadne dobře své chutě, síly. U dětí to platí častěji než u dospělých.

Titulní strana - Archiv - Komentáře - Rozhovory -  Reportáže - Zamyšlení - Fejetony - Spolky a řemesla - Rodinky - Kultura - Cestujeme - Příroda - Technika - Kostely -  Pišme, slyšme -  Život ve víře - 
Vydává JUDr. František Talián - "FORTUNA", Jungmannova 7, 110 00 Praha 1
ve spolupráci s Karmelitánským nakladatelstvím, Kostelní Vydří

Redakce
Ostrovní 30, 110 00 Praha 1
e-mail rodina@rodinaonline.cz  telefon, fax 224 932 034
Rozšiřuje a objednávky přijímá 
Česká pošta. s.p., Olšanská 38/9, 225 99 Praha 3, bezplatná telefonní linka 800 104 410