| Nacisté
"osvobozovali" Brno |
|
|
Roman Růžička |
Ročník 34 - číslo 24 |
Foto: autor
Centrem oslav letošního
Prvního máje se stalo Brno. Konaly se zde totiž dvě demonstrace, na které
se zaměřovala pozornost televizních kamer. Zásluhu na této pozornosti mají
především (neo)nacisté, kteří si říkají Národní odpor, neboť si právě
Brno vybrali k demonstraci své síly. Na protest proti fašistům svolali svou
demonstraci mladí lidé z ad hoc vzniklé Antifašistické organizace 1. máje.
Pro
velkou část mladých antifašistů začala brněnská akce o den dřív.
Alternativní klub Tetra Hydro Club (THC), který sídlí přímo v srdci místního
romského gheta, pořádala koncert spojený s jiným českým a moravským
zvykem, s pálením čarodějnic. Nejméně čtvrtina demonstrantů, zejména přespolních,
byla na čarodějnické oslavě v THC. Takzvaní extrémisté si na dvoře
budovy házeli umělohmotným talířem spolu s romskými děcky z okolí a nic
nenaznačovala, že o den později bude demonstrace, kterou televizní stanice představí
téměř jako pouliční boje.
Proti fašismu a
bolševismu
O den později, před jedenáctou hodinou dopoledne, se plní park na náměstí 28. října mladými lidmi. Jsou jich asi tři stovky. Posedávají na trávníku, baví se a čekají, až akce začne. Hesla jako „Bolševismus, fašismus - stejná špína, stejný hnus“ dávají tušit, že většina z nich se hlásí k myšlenkám anarchismu. Transparent „Nic než nádor - vyřízněte fašistickou rakovinu“ zase paroduje pokřik fašistických skinheadů „Nic než národ“. Mezitím si hlavní organizátor demonstrace Otto Wolf potřásá rukou s velitelem policistů, domlouvá podrobnosti pochodu a může se začít. Ve svých projevech mladí organizátoři demonstrace poukazují na nebezpečí spojování jednotlivých skinheadských skupin v jedno politické uskupení, ale také na potřebu sociální spravedlnosti a rovnosti.
Své antirasistické přesvědčení dávají najevo protifašističtí demonstranti i trasou svého průvodu. Z náměstí vyrážejí v doprovodu policie do romské čtvrti, jejich antirasistický postoj Romové oceňují. Mávají jim z oken, tleskají či povzbuzují souhlasnými pokřiky. Snahy demonstrantů, aby Romy strhli s sebou, se však míjejí úspěchem. Jedním z důvodů je strach. Nechtějí na sebe upozorňovat. Nezanedbatelnou roli však hraje i tradiční konzervativismus většiny Romů - projevy rebelující a revoltující mládeže jim nejsou tak docela blízké.
Ulice si
vybojujeme
V době, kdy mladí antifašisté pochodují romskou čtvrtí, se u brněnského Hlavního nádraží houfuje jiná skupina mladých lidí. Asi čtyři sta skinheadů, téměř chybí dívky, doráží na demonstraci, kterou organizuje neonacistické sdružení Národní odpor, respektive jeho místní organizace z Prahy a z Českých Budějovic. Parafráze rudé vlajky s hákovým křížem dává tušit, že jejich ideálem není svoboda. Tito mladí Češi a Moravané se shlédli v paravojenských strukturách, jako byla nacistická SA. Tomu odpovídala i demonstrace. Krátce po poledni zahájil hlavní organizátor s obličejem zahaleným šátkem demonstraci. „V čtyřřad nastoupit,“ zavelel.
Jaké ideály vyznávají tito mladí lidé může člověk
usoudit z projevu. Ze slov čiší kult násilí a síly. Jako by skini nešli
demonstrovat, ale válčit. „Přišli
jste osvobodit rudé Brno... vyčistit Brno od rudé svoloče...“ „Ulice si vybojujete“... Po povelu „pochodem vchod“ se pak neonacisté
za křiku hesel jako „Národní
odpor - ulice je naše“, „Národní
odpor připravuje boj“ či „Nic než
národ“ vydávají za doprovodu policie na cestu Masarykovou třídou
centrem města. Soudě podle znechucených výrazů, Brňany představa
osvobození města Národním odporem příliš neláká.
Blíží se
konflikt
Zatímco
neonacisté pochodují obklopeni kordonem státní i městské policie centrem města,
jejich odpůrci za doprovodu obdobného kordonu policistů procházejí romskou
čtvrtí a přibližují se k divadlu. Zatím k žádnému konfliktu nedošlo.
Obě strany jdou po předem dohodnutých trasách
a množství policistů dává záruku, že ke střetu ani nedojde. U
divadla antifašistická demonstrace zahýbá do parku na Kolišti a směřuje
směrem na Moravské náměstí, kde má být ukončena. Průvod přichází k
fontáně na Moravském náměstí a čelo průvodu zahýbá na chodník, který
vede směrem k náměstí Svobody. Dle organizátorů demonstrace proto, aby se
postavili k cestě a symbolicky zablokovali přístup fašistům.
Když se průvod přiblíží k silnici, naráží na kordon obrněných policistů. Napěti se stupňuje a dochází k drobné potyčce mezi demonstranty a policisty. Kameramani a fotografové z bezprostřední blízkosti zaznamenávají nejdramatičtější okamžik. Ze záběrů natočených přímo v ohnisku konfliktu pak může nezúčastněný divák u televize získat dojem, že v Brně se schylovalo k pouliční válce mezi anarchisty a policisty.
Vznik potyčky popisují obě strany jinak. Policisté tvrdí, že se demonstranti pokusili kordon prorazit, aby se mohli porvat se skinheady. Demonstranti, kteří byli v čele průvodu, naopak říkají, že se jim jednalo pouze o symbolickou blokádu.
Ke konfliktu mohlo opravdu dojít jen náhodou. Na druhé
straně je pravda, že část anarchistů pokládá za věc cti se alespoň
symbolicky s policií utkat. Jisté je, že konflikt dále nepokračoval a čelo
průvodu se stáhlo zpět k fontáně. Zde policisté kordonem obklopují
demonstranty - ne všechny, část zůstala vně kordonu. Organizátor
demonstrace Otto Wolf s policisty vyjednává, jak akci ukončit. Odmítá možnost,
že by lidé z kordonu odcházeli jednotlivě. Neonacistická demonstrace, která
na povel začala, již také na povel skončila a hrozí nebezpečí, že by
jednotliví účastníci antifašistické demonstrace mohli být napadeni
skupinami skinheadů. Dochází k dohodě, že demonstranti mohou prostor obklíčený
policejním kordonem opustit ve skupinách po dvaceti lidech. Ti také postupně
ve skupinách opouštějí Moravské náměstí a míří na koncert do Králova
Pole.
Neonacisté a
jejich odpůrci
Nacističtí skinheadi tvoří volně provázané hnutí, které pracuje i s dětmi. Pro adepty skinheads často ve věku 12 - 15 let pořádají některá skinheadská uskupení výcvikové tábory. Již několik let probíhají snahy vytvořit jednotnou fašistickou politickou stranu. Mezi nejagresivnější a nejaktivnější nacistické sdružení patří Národní odpor, který chtěl svou brněnskou demonstrací oslovit zdejší skiny či fašizující fotbalové fanoušky - hooligans, a získat je pro jednotnou nacistickou stranu.
Proti fašismu vystupují nejaktivněji především ty skupiny mladých lidí, které vyznávají tím či oním způsobem svobodu člověka. Významnou část účastníků protifašistických demonstrací tvoří anarchisté. Počátky jejich hnutí sahají do 19. století. Anarchisty byli i dělníci zastřelení v Chicagu, na jejichž počest se začal První máj slavit. Většina anarchistů v ČR jsou mladí lidé, převážně studenti. Ne všichni účastníci protifašistických akcí se pokládají za anarchisty, spojuje je však odpor k rasismu, totalitnímu státu a fašismu. Radikalita anarchistů někdy odrazuje jiné antifašisty zejména ze starší generace v účasti na protifašistických akcích. Na druhé straně jsou anarchisté jedni z mála, kteří výrazným způsobem upozorňují na fašistické nebezpečí u nás a mají určitý podíl na tom, že tolerance společnosti, policie i soudů vůči nacistickým skinheadům postupně klesá.