| Očkování není zbytečnost |
|
|
Alena Hůlová |
Ročník 34 - číslo 23 |
LÉKAŘ RADÍ
Česká republika zastává díky svému
propracovanému systému zdravotní péče o děti a mládež jedno z čelných
míst v Evropě. Přes změny, kterými české zdravotnictví po roce 1989 prošlo,
se podařilo zachovat dvě odbornosti praktických lékařů - praktický lékař
pro děti a dorost (v jeho péči zůstává člověk do 19 let) a praktický lékař
pro dospělé. Výsledky tohoto úsilí jsou zjevné: vysoká proočkovanost
(95%-98% dětské populace), nízká kojenecká úmrtnost, klesající výskyt
infekčních onemocnění a snižující se počet hospitalizovaných dětí.
Zejména vysoké procento očkovaných dětí zamezí ročně výskytu více než
100 000 nakažlivých onemocnění. Povinný systém očkování přitom zdaleka
neexistuje všude. Ze států Evropské unie jej mají zaveden Francie, Belgie,
Švédsko, Finsko, Řecko, Portugalsko a Itálie.
V poslední době se i u nás začínají ozývat hlasy občanských
sdružení, které s odkazem na Úmluvu na ochranu lidských práv žádají zrušení
zákonem dané povinnosti očkování. Spíše než na racionální diskusi s lékaři
se soustředí na šíření poplašných informací, které vycházejí ze
zmanipulovaných argumentů o možných komplikacích, které očkování provázejí.
Lékaři zdůrazňují ověřenost a bezpečnost schválených očkovacích látek
a trpělivě vysvětlují možnosti individuálního očkování každého dítěte,
kterému jen hypoteticky hrozí případné komplikace. Varují, že ve státech,
kde došlo k poklesu proočkovanosti dětí, se velice rychle dostavila změna k
horšímu. Přednosta I. dětské kliniky ve FN Motol doc. MUDr. Jan Janda váhající
rodiče uklidňuje: Reakce po očkování nemusí znamenat komplikaci. Závažné
následky očkování se pohybují v řádech statisíců až milionů, zatímco
smrtelná encefalitida při onemocnění spalničkami se dostavuje ve dvaceti
procentech případů!
Lékaři, kteří podobné extrémní názory na nepovinné očkování
již dlouho očekávali (ve světě s nimi pediatři bojují již léta), musí
čelit i námitkám vůči povinnému očkování proti nemocem, které již u nás
byly vymýceny, například proti dětské obrně. Musí objasňovat, že proti
chorobám, které nebyly potlačeny celosvětově (jako se tomu stalo v případě
pravých neštovic v roce 1979), je nezbytné v očkování pokračovat.
Povinnost nechat dítě očkovat je dána vyhláškou zákona a za její nedodržení
jsou stanoveny sankce v podobě pokut. V některých evropských zemích se však
chrání účinněji: rodičům, kteří nesplní tuto povinnost, jsou kráceny
sociální dávky nebo nesmějí své dítě umístit v předškolním zařízení.
U nás existuje již 34 let specializované pracoviště (dnes Ambulance očkování
v pražské FN Motol), v jehož péči se ocitají děti, které ze zdravotních
důvodů musejí být očkovány individuálně nebo nadstandardními vakcínami.
Dětští lékaři nehodlají ponechat rodiče bez náležitých informací a
vydat je napospas různým polopravdám. Letošní očkovací týden, jež proběhl
od 13. do 19. května, proto zaměřili především na laickou veřejnost. Zdůraznili,
že očkování není rutinní akt, ke kterému musí dojít v přesně
vymezenou dobu a za každých okolností. Naopak se musí ke každému dítěti
přistupovat individuálně a s respektem k jeho zdravotnímu stavu. Pro ty, co
se chtějí o očkování dozvědět více, byla zřízena webová adresa: www.ockovanideti.cz/rodice