| Na cestě k dospělosti |  |
| PhDr. Václav Mertin |
Ročník 34 - číslo 5 |
Někteří rodiče jsou vyděšeni, když dítě zapomene vrátit peníze z nákupu
nebo si vymyslí, že doopravdy jezdilo na slonu... Představují si, jak se v
průběhu času stane z drobného přestupku velký problém, až v dospělosti
skončí dítě v kriminále. Jiní zase mávají nad všemi dětskými prohřešky
rukou se slovy, že dítě z toho vyroste a oni byli taky takoví.
Pravdu mají obě skupiny rodičů. V dítěti se ukládá každá zkušenost,
každý zážitek a mohou změnit cestu, po které směřuje k dospělosti. Některá
událost pozmění cestu nepatrně, jiná významně. Dopředu neumíme určit,
nakolik právě tato konkrétní událost (zatajení drobných z nákupu) ovlivní
jeho cestu. Je pravda, že některým událostem připisujeme větší váhu než
jiným. Když se přestupek opakuje, je pravděpodobnější, že přetrvá do
dospělosti. Dítě si totiž vytváří stereotypy, navyklé způsoby chování
- když se pak ocitne ve stejné nebo v podobné situaci, zachová se tak, jak
reaguje vždycky. Nicméně u ojedinělého případu si nikdy nemůžeme být
jisti, jak se promítne do budoucnosti. Dokonce i v případě masivních přestupků
se může stát, že jde o velmi nepříznivé, avšak časově omezené období
v životě jedince, které odezní bez sebemenších následků.
Je ovšem pravda, že žádná událost nezmění život dítěte tak fatálně,
aby neexistovala vůbec žádná cesta návratu nebo změny. Velmi důležité
jsou přitom dvě okolnosti. Na jedné straně by žádný přestupek neměl dítěti
projít bez odezvy. Nemám na mysli jen trest. Důležité je vždy ukázat dítěti
reálnou cestu k nápravě toho, co se stalo, a řešení stejné situace v
budoucnosti. Přitom jsou rozhodující činy, a ne lamentování, vyhrožování,
stížnosti. Současně by dítě stále mělo cítit, že je nezatracujeme, že
odsuzujeme špatný skutek a ne je samotné. Někdy se rodičům vyčítá, že
brání své dítě zuby nehty i ve chvíli, kdy spáchá něco odporného.
Jenomže jestliže se v nepříznivé chvíli přidají i rodiče k názoru veřejnosti
a dítě opustí, je jeho cesta po šikmé ploše téměř jistá. Poradenská
zkušenost mi velí být opatrný a raději poněkud přehnat význam dnešní
události, než ji nedocenit. Z toho vyplývá, že bych i nevrácené desetihaléře
pokládal za přestupek a rozhodně bych nad ním nemávl rukou.