| Obrazárna Pražského hradu znovu vítá návštěvníky |  |
| Alena Hůlová |
Ročník 34 - číslo 5 |
Návštěvníci Pražského hradu mohou po období delším
než rok znovu shlédnout umělecké poklady, kterými se pyšní Obrazárna Pražského
hradu. Sbírka má své kořeny v době Rudolfa II., kdy také dosáhla svého
vrcholu - obsahovala na 3000 obrazů zejména italských renesančních umělců.
Veronese, Tintoretto, Tizian, Leonardo da Vinci, co jméno, to dílo nedozírné
ceny. Rudolfův nástupce Matyáš si byl této hodnoty velmi dobře vědom, a
proto po svém nástupu nejcennější obrazy urychleně přemístil do Vídně.
Co započal Matyáš, to dokončili Švédové. V roce 1648 odvezli zbytek královně
Kristině do Stockholmu.
Novou sbírku, která obsahovala asi 500 obrazů převážně benátských umělců
16.-17. století, zakoupil v následujícím roce Ferdinand III. v Antverpách.
S ní se dostaly do Prahy i obrazy, které odtud byly dříve odvezeny. Prošly
pozoruhodnou peripetií: z Prahy putovaly do Bruselu, odtud do sbírky anglického
lorda Buckinghama, poté zpět do Antverp a nakonec byly zakoupeny pro Prahu. V
dalších letech se sbírka rozrůstala, ale i ochuzovala odvozy obrazů do nové
císařské rezidence či prodeji saskému kurfiřtu do Drážďan. V roce 1762
byla samostatná galerie na Hradě zrušena. Zbytky se použily k dekoraci jeho
reprezentačních a obytných místností. Po vzniku republiky se všeobecně
soudilo, že ze sbírky nezbylo nic, co by stálo za pozornost. Ale díky bádání
a restaurátorským pracím byla v roce 1965 z obrazů, které kdysi byly součástí
historické hradní sbírky, i z nových akvizic vytvořena nová Obrazárna Pražského
hradu. 16. ledna se znovu otevřela veřejnosti. Hlavní pozornost poutají
nejen cenné barokní a renesanční obrazy, ale i nové přírůstky: obrazy
Bakchus a Silén Hanse von Aachena, Herkules a Omfalé Bartoloměje Sprangera a
soška Hanse Monta Mars a Venuše.
Obrazárna je přístupná denně od 10 do 18 hodin, každé první pondělí v
měsíci je pro důchodce vstup zdarma.