| Na horách nad Českou Třebovou |  |
| Jan Vítek |
Ročník 34 - číslo 5 |
Česká Třebová je v povědomí širší veřejnosti
"usazena" zejména jako významná železniční křižovatka na hlavním
tahu mezi Prahou a Moravou. Jde však také o místo s řadou pamětihodností,
jehož dobré dostupnosti lze využít i k nenáročným vycházkám do malebného
okolí.
Město kolem říčky Třebovky je rozprostřeno mezi svahy táhlých a členitých
hřbetů. Na východní stranu se postupně zvedá svah Hřívy, vymezený
vrchem Palice (613 m) se skalnatými srázy Třebovských stěn. Západní okolí
města je sice o několik metrů nižší, ovšem o poznání strmější a členitější.
Zde je už součástí Kozlovského hřbetu, který četné přítoky Třebovky
"rozřezaly" do několika dílčích hřbítků a návrší. A protože
příkré stoupání hned od okraje města mohlo budit v očích - a ještě více
nohách - našich předků dojem horských svahů, není divu, že se některým
zdejším partiím odedávna říká Na horách.
Často navštěvované jsou Hory či Mariánské hory na severním výběžku
Kozlovského kopce, kde se v temném úžlabí skrývá "zázračná"
studánka s poutní kaplí Panny Marie Pomocné. Kdysi tu bývaly i lázně, známé
mimo jiné pobytem Boženy Němcové v polovině 19. století. Z České Třebové
sem směřuje nejen silnička, ale také žluté značený místní okruh, v zimě
sledovaný běžkařskou stopou. Přes chatovou osadu a převážně lesním terénem
se pak vine na sousední Robův kopec a k vydatnému prameništi Javorka ve
stejnojmenném českotřebovském parku.
Nad Českou Třebovou vrcholí Kozlovský hřbet zdaleka nápadným
Kozlovským kopcem (601 m). Častým cílem vycházek je tam chata Maxe Švabinského
a v jejím sousedství nová rozhledna, nabízející široký výhled do zvlněné
krajiny mezi Orlickými horami a Českomoravskou vrchovinou. I odtud se rozbíhá
celá síť značených cest. Nejblíže je k obci Kozlov, spjaté s mnohaletým
pobytem a dílem Maxe Švabinského. Domek, kde malíř pracoval, najdeme na západním
okraji obce při žlutě značené cestě. Na dřevěném štítu upoutá malba
sv. Václava a dvou prosebníků, sgrafito "Žnečka" zase zdobí štít
sousedního statku. Švabinského jméno nese také alej chráněných listnáčů,
lemující třebovskou silnici na Kozlovský kopec.
Značenými cestami je propleteno také jižní pokračování Kozlovského hřbetu
v rozlehlém polesí, táhnoucím se až na svitavskou stranu. Významnou
turistickou křižovatkou je tam nejvýše položené místo (v 603 m) této části
hřbetu, zvané Nad zlatou studánkou. Stojí tu vysoká telekomunikační věž,
vlastní studánka se skrývá v lesním úžlabí na západním svahu. Její přístřešek
míjí červeně značená cesta klesající do asi 8 km vzdálené Litomyšle.
Po žlutých značkách bychom zase došli přes souběžný Javornický hřbet
až do Svitav. Ještě na svahu Kozlovského hřbetu tato cesta protíná osadu
Mendryka, jejíž původně lovecký zámeček prý inspiroval Aloise Jiráska k
napsání divadelní hry Lucerna. Po několika úpravách nyní slouží jako
charitní dům pro Dcery křesťanské lásky sv. Vincenta de Paul a nahlédnout
zde můžeme na nádvoří s rokokovou kaplí sv. Huberta a mariánskou grottou.
Z návrší nad Zlatou studánkou se můžeme vydat, tentokrát po zelených značkách,
také táhlým Opatovským lesem. Přes partii s poněkud pitoreskním pojmenováním
Psí kuchyně (kde se prý při panských honech vyvářelo krmivo pro lovecké
psy) a kolem romantického zákoutí s Mušlovým rybníkem dojdeme k železniční
zastávce Semanín na trati Česká Třebová - Brno.
Foto: autor
Románská rotunda sv. Kateřiny v České Třebové
Švabinského sgrafito Žnečka v Kozlově
Lesní úžlabí se Zlatou studánkou
Zákoutí s Mušlovým rybníkem