| Čas návštěv |  |
| PhDr. Jana Skarlantová | Ročník 34 - číslo 4 |
MÓDA Z RODINNÉHO ALBA
Zimní
společenská sezona na přelomu 19. a 20. století se neomezovala pouze na
plesy, návštěvy divadel a koncertních síní. Rušný společenský život
probíhal přímo v měšťanských domácnostech. Samozřejmě, že jejich
"lesk" závisel na společenském postavení "pána domu". I
když hlavní roli při návštěvách hrála hostitelka, byl to muž, který ze
svého konta (zahrnovalo i věno jeho ženy) hradil výdaje nejen na domácnost,
ale i její zařízení včetně salonu pro přijímání návštěv. "Pán
domu" platil služebnou, případně i kuchařku, stejně jako šaty své
ženy, v kterých návštěvy přijímala i vykonávala. Paradoxem je, že se většinou
muž těchto společenských návštěv neúčastnil. Nemohl. Pohyboval se většinu
dne mimo dům - vydělával na rodinu a její společenské postavení. Není
divu, že se tedy tento druh společenského života odvíjel převážně mezi
ženami nejrůznějšího věku a v té společenské skupině, která
nepracovala.
Navštěvovaly se především "dámy z lepší společnosti" se svými
dcerami. Obvyklá doba návštěv - dopoledne! Co také měly tyto dobře
situované ženy dělat? Oběd za ně připravila kuchařka, úklid byl záležitostí
služky, o malé děti se starala chůva, muži byli v práci a na odpolední městské
orzo bylo ještě brzy. Dopolední návštěvy přítelkyň představovaly vítané
zpestření dne před obědem. Při takové návštěvě se probraly všechny
novinky z rodinného i společenského života. Také móda tvořila významné
téma, a to hned z několika důvodů. Před sto lety se módní novinky šířily
již velmi rychle prostřednictvím módních časopisů. Ty přinášely modely
z Paříže i z Vídně - dvou inspiračních zdrojů české secesní módy. Výroba
módních doplňků, ozdob a ručních výšivek (a výměna jejich vzorů) patřila
tradičně mezi ženské činnosti uznávané ve všech společenských vrstvách.
Na konci 19. století se na ulicích měst objevovalo stále více obchodů s
pestrou nabídkou konfekčních oděvů. Bylo tedy stále co prohlížet, co
obdivovat za výkladními skříněmi i na stránkách mód a o čem diskutovat
v dámském kruhu. V neposlední řadě sama návštěva byla malou společenskou
událostí, což zvýrazňovalo i oblečení.
V našich bohatých skříních chybí dnes to, co musela mít v šatníku každá
žena vyšší společenské vrstvy: "šat určený k návštěvám" -
jak tyto modely popisují tehdejší módy. A byly to modely opravdu reprezentační,
neboť o reprezentaci šlo především! Dáma nepřijímala návštěvy jen tak
v nějakém "domácím" oděvu. Byla vždy pečlivě oblečená jako
do společnosti. Stupeň významnosti, a tedy i společenského rázu oblečení
byl určen dobou návštěvy. Méně formální šaty oblékala dáma dopoledne,
pro odpolední nebo večerní návštěvu byl vyhrazen společenský oděv.
"Soirée" (večírek) se bez vysoce společenského oblečení neobešel.
Zdá se vám to stálé převlékání během dne zbytečné? Pro mnoho žen měšťanské
společnosti představovalo střídání šatů a doplňků příjemnou náplň
času. Nesmíme zapomínat, že sám akt přijímání nebo vykonání návštěvy
byl formou společenského styku, který se řídil přesnými pravidly. Ve zvláště
významných rodinách, které navštěvovalo více hostů, byl zavedený tak
zvaný "přijímací den". Hosté věděli, že se zde v určitý den
v týdnu (většinou odpoledne nebo v podvečer) sejde četnější společnost,
nikoli jen dámská. Kromě občerstvení se počítalo i s kulturním
programem. Hra na klavír a zpěv patřily k "výbavě dívky z dobré
rodiny". Při této příležitosti se matky mohly pochlubit svými
dcerami, dcery svými toaletami, muži mohli zazářit v roli galantních a zábavných
společníků. Mladí se pod patronací rodičů seznamovali, matky hodnotily módu
i "partie" vhodné ke sňatku, otcové uzavírali obchody... Připadá
vám takové "soirée" příliš formální nebo pokrytecké? Rozhodně
se při nich více hovořilo (i šuškalo), více muzicírovalo a mnohem méně
popíjelo nežli při podobných večírcích dnes.
Čaj o páté
Na začátku 20. století se stalo módou také odpolední
setkání - "čaj o páté". Čaj přitom nebyl podmínkou! Tento
anglický zvyk dostal mimo Anglii řadu podob. Společenské odpoledního setkání
"o páté" - "Five o´clock" se konalo v domácnostech, ale
i mimo domov. Zvláště ve velkoměstech, kde rychle vyrůstaly nové kavárny
a restaurace, se stal "čaj o páté" vítanou příležitostí k další
módní přehlídce. Dosvědčují to i Nové Pařížské módy z února 1909:
Také odpoledne musí elegantní paní v Paříži pořádati celou přehlídku
svých toilet, neboť nelze si představiti, že by ve velké společnosti, v záplavě
světel, v nádherných síních objeviti se měla v prostém úboru domácím.
Nádhera místností, v nichž tyto moderní five o´clocky se odbývají, přímo
vyžaduje také veliké toilety. Tím se stává, že tyto five o´clocky jsou výstavou
senzačních novinek toiletních, pravých to nekonečných módních zápasů.
A jakkoliv se v těchto dýcháncích hodně koketuje, pomlouvá a kritizuje,
jakkoliv se pozorují známé osobnosti, přece hlavní věcí jest snaha, aby
vlastní toileta zastínila všecky ostatní tam přítomné.
Obrazový materiál ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea
v Praze