| Návrat hejtmanů - Ústecký kraj |  |
| Marie Kavalírová |
Ročník 34 - číslo 3 |
Foto: archiv úřadu hejtmana
Ústecký kraj, to je území
lemující severočeské pohraničí od Šluknovského výběžku až po západní
okraj Krušných hor. Oblast z minulých let zdevastovaná těžkou uhlí, těžkým
chemickým průmyslem a dopadem energetiky. Zdejší hejtman ing. Jiří Šulc o
svém regionu ovšem hovoří také jako o kraji ovoce, zeleniny, chmele a vína.
Za základ rozkvětu kraje považuje hrdé a sebevědomé občany s vlastními nápady
a rozumem.
Po stavební průmyslovce v Kadani vystudoval dnes čtyřiatřicetiletý Jiří
Šulc Stavební fakultu ČVUT v Praze a pracoval ve stavebnictví. Od roku 1990
byl členem městského zastupitelstva v Mostě, po čtyřech letech byl zvolen
starostou a ve funkci zůstal i v dalším volebním období. Angažoval se v
Severočeském sdružení obcí, od ledna 1995 byl šest let předsedou
euroregionu Krušnohoří. Pan hejtman je ženatý, jeho manželka je herečkou
v Mostě, kde žijí se svou jeden a půl roční dcerkou. Z prvního manželství
má Jiří Šulc syna.
Nemám čas na koníčky a bohužel už ani na to, abych šel do divadla. Ještě
než jsem byl zvolen hejtmanem, tak jsem se jednou za čas na nějaké představení
dostal. Teď to kvůli množství práce a také kvůli tomu, že naše malá
dcerka potřebuje péči, vůbec nepřipadá v úvahu. Vlastně bych mohl říci,
že mým největším koníčkem se stala moje rodina. Zvláštností je i to,
že jsem si na stará kolena pořídil dítě. Ale je to krásné. Jen bych si přál
mít na všechny své blízké trochu víc času, posteskl si hejtman. S
divadlem nepojí ing. Šulce jen manželka. Jeho dědeček byl hercem a ve třicátých
letech minulého století hrál v pražských divadlech po boku Voskovce a
Wericha.
Největší bolestí je nezaměstnanost
Pět ze sedmi okresů kraje má společnou hranici se spolkovou zemí Sasko. Na
krajském úřadě neberou polohu v pohraničí jako nevýhodu, ale naopak jako
devizu. Předurčuje regionu významné hospodářské a kulturní místo v domácím
i mezinárodním měřítku. V sedmi okresech (Chomutov, Most, Teplice, Ústí
nad Labem, Děčín, Litoměřice a Louny) dnes žije 827 tisíc obyvatel. O Ústeckém
kraji je však známo, že po útlumu těžby a stagnaci v dalších podnicích
trpí velkou nezaměstnaností. Uživí vůbec někdy takto poznamenaný kraj své
obyvatele?
Jak vidí zdejší hejtman budoucnost lidí, marně hledajících práci?
Domnívám se, že s nezaměstnaností lze úspěšně bojovat. Dal jsem si schválně
práci hledáním v archivech a zjistil jsem, že v roce 1938 žilo na území
dnešního Ústeckého kraje 1 milión 115 tisíc lidí. Lidé odcházejí v důsledku
nevyvážené struktury zaměstnanosti a nevyužívání možností, které tu
jsou. A proč to nepřiznat, i díky měkké sociální náruči státu, která
lidi spíše zbavuje motivace, než aby je nutil k větší flexibilitě a
schopnosti učit se něco nového. Něco, co na trhu práce chybí a je víc žádané,
než jejich původní kvalifikace. Rekvalifikace musí zaručit slušnou práci
a ta pak i slušné peníze. Jsem přesvědčen, že náš region dovede uživit
milion lidí stejně dobře jako dříve!
Vzdělání je podmínkou
V kraji by se měla pozvednout úroveň vzdělání, protože statistiky neúprosně
ukazují, že vzdělanostní struktura zdejších obyvatel je velmi nízká. Ve
zvyšování kvalifikace Severočechů vidím jednu z priorit, zdůrazňuje
hejtman. Pouze vzdělaní lidé se mohou dobře adaptovat na nové podmínky.
Systém vysokých škol v regionu prostě jeho potřebám nestačí. Ve zdejších
městech je přitom obrovské množství nevyužitých objektů, které by mohly
sloužit jako výukové i ubytovací komplexy pro vysokoškolské studenty. Při
nedávné stáži v Americe jsme se mohli utvrdit v přesvědčení, že i sama
města se musí na podobných projektech finančně podílet. Představa, že některé
z okresních měst nákladem 30 milionů korun zrekonstruuje objekt základní
školy a klíče nabídne ministerstvu školství, je lákavá. Ministerstvo je
dnes v situaci, že by v žádném případě nemělo odmítnout. Nikdo mě nepřesvědčí,
že by to nebyla schůdná cesta. A severočeské radnice by ve svých rozpočtech
takové částky určitě našly!
Hejtman ing. Šulc neuznává argument, podle kterého by cestou z krize na trhu
práce byl úbytek obyvatelstva. Kromě velkých podniků těžké chemie vidí
možnost vzniku malých firem farmaceutického, dermatologického či kosmetického
zaměření. Ačkoli to může znít jako paradox, částečný lék na nezaměstnanost
v tak průmyslovém kraji spatřuje v zemědělství. Vše souvisí s rekultivací
vytěžených území, která se nacházejí od Ústecka po Chomutovsko. Patří
sem i důkladná i důsledná péče o lesní fond. To vše by přineslo obnovu
vesnic a ve svém důsledku i oživení Krušných hor. Stejná péče se musí
věnovat Polabí a Poohří, tradičním zemědělským lokalitám, jímž se
dodnes říká zahrada Čech. Neopomněl bych ani pěstování chmele a úspěšné
severočeské vinařství. Sklepy roudnické, žalhostické, litoměřické a
chrámecké patří k těm nejlepším v celých Čechách!
Doprava znamená prosperitu
Kdysi ing. Šulc kritizoval propast, která je mezi financemi, které stát
vynakládá do modernizace silnic a železnic. Změnil svůj názor?
Stavba železničního koridoru je jistě prospěšná, ale pracovní místa přináší
do regionu jen v době své realizace. Za nemalé peníze, které ze státní
pokladny odčerpává, by se daly postavit všechny chybějící silniční
tahy, a to klidně ve čtyřpruhu. Dostavbu dálnice D-8 od Lovosic k Řehlovicím
a dál je státní hranici s Německem považuji ze jednoznačnou prioritu
kraje. Stejně potřebná je rychlostní komunikace od Prahy na Chomutov až po
hraniční přechod Hora Svatého Šebestiána. Chybí i dokončení třetí pánevní
trasy, spojnice Chomutov. Most, Teplice - Ústí nad Labem. Jistě se dá připomenout
i zvýšení kapacity lodní dopravy, která je ekologická. A karlovarské nebo
liberecké přistávací dráhy. Ale největší vliv na prosperitu kraje bude mít
hlavně dokončení severočeské přistávací dráhy. Ale největší vliv na
prosperitu bude mít bezesporu hlavně dokončení severočeské silniční sítě
a hustější napojení na Německo. Přivede do měst, obcí a jejich průmyslových
zón investory. Pak se dá u nás na severu bez problémů vyrábět zboží a
prodávat je doma i v cizině.
Kraj si zaslouží rozkvět
O co silněji poznamenaly tvář Ústeckého kraje komíny elektráren, chemických
gigantů a těžba uhlí, tím víc vynikají oblasti s nedotčenou přírodou.
Kontrast je to překvapivý. Návštěvníky okouzluje české středohoří,
najdou si cestu i do Lužických a Krušných hor. Nechávají se inspirovat zajímavými
skalními útsvary Tiských stěn a Česko-saského Švýcarska. Půvabná je
také labská vodní cesta s Portou Bohemicou. Ústecký kraj oplývá léčivými
prameny, velmi známé jsou lázně Teplice. Chlubit se může řadou nádherných
historických památek, hradů a zámků. Také sportovně zaměřeným turistům
má co nabídnout. V Mostě vyrostl autodrom a moderní dostihové závodiště
Hipodrom.
Spory o znak kraje
Byla to závažná diskuze, kterou jsme vedli v posledních třech měsících,
vzpomíná hejtman Šulc. Při hledání podoby znaku kraje jsme museli v první
řadě ctít heraldické zásady. Čtyři pole vyplňují v konečné podobě český
lev, znak sídelního msta, Porta Bohemica - Brána do Čech a pluh. Já osobně
jsem rád, že nakonec zvítězila přemyslovská tradice. Mohla tam být kladívka
jako symbol hornictví, chemické křivule, ozubené kolo, kotva, nebo symboly lázeňství,
znaky místních pěstitelských odrůd… Návrhů byla spousta.
Občané rozhodují
Ačkoli ve vyjádření heraldika ing. Aleše Brožka v hodnotitelské komisi
nebyla k podobě znaku žádná námitka, dříve, než jej schválí městské
zastupitelstvo, mají i obyvatelé regionu možnost říci k němu své…………..
Sám hejtman přiznává, že jeho region je krajem protikladů. Domnívám
se, že si zaslouží něco mnohem lepšího, než to, co až dosud prožíval.
Má mnoho výhod i nevýhod. Věřím, že z mnoha jeho záporů se časem
stanou přednosti. Budoucnost kraje totiž stavíme na aktivitě jeho obyvatel,
na schopnostech hledat a přijímat nová východiska a řešení.
Se svými návrhy, připomínkami
a podněty se můžete obracet na úřad krajského hejtmana
se sídlem v Ústí nad Labem,
Velká Hradební ulice 48,
PSČ 400 02 .
Úřední hodiny jsou
V pondělí a ve středu
Od 8.00 do 17.00 hod.
Telefon: 047 - 565 7111
www.kr-ustecky.cz