| Vrchlabí: vstupní brána do Krkonoš |  |
| Vladimír Kaňka |
Ročník 34 - číslo 3 |
Sníh změkl
a prší na něj, nebo docela roztál, je nevlídná, mléčná mlha. Čekáte,
až se počasí zlepší nebo chcete na zbytek dovolené z Krkonoš rovnou ujet.
Nedělejte to - zkuste navštívit Vrchlabí a nebudete litovat.
Dnešní město má svůj původ v malé osadě dřevorubců při Labi již ve
13. století. Později, v polovině 16. století, ožilo okolí města kutacími
pracemi za dob zkušeného krkonošského hledače nerostů Kryštofa z Gendorfu.
Později se většina horáků živila domáckým plátenictvím. Velké
tkalcovské stavy zabíraly velkou část přízemních světnic a tkalcovský
člunek v nich poletoval dvanáct i více hodin denně, ve dne i v noci.
Kamenité koryto Labe na sever od městečka a skály v labském údolí ohraničovaly
tehdy nepřístupné území bez cest, kam se domorodci neodvažovali. Byla to
říše tajemných lesních duchů, kde vládl mocný pán hor Krakonoš, nebo
také Rýbrcoul. Středem městečka nevedla ještě v 17.století pořádná
cesta, ale náhon Labe, nad kterým se klenulo mezi městskými domy šestnáct
dřevěných lávek. Ty jsou dodnes jednou ze zajímavostí města.
Přirozenou dominantu Kostelního náměstí tvoří novogotický kostel sv. Vavřince
z roku 1888 z červeného pískovce a šedesátimetrovou věží. Jednou z
nejstarších budov je stará barokní radnice z roku 1732. Ve staré lékárně
působila v prvé polovině 19. století Josefina Kablíková, známá česká
botanička. Vyhledávala a určovala v horách byliny a tak ji také na svém
obraze zvěčnil Josef Mánes. Za shlédnutí rozhodně stojí i barokní mariánský
sloup z roku 1696, sousoší sv. Anny Samotřetí na Kostelním náměstí nebo
kamenný most přes řeku ze 17. století.
Z náměstí T. G. Masaryka se nabízí průhled na renesanční zámek Morzinů,
dostavěný roku 1614 s rozsáhlým anglickým parkem. Nebude na škodu připomenout,
že hraběti Václavu Morzinovi, který sloužil v Itálii v rakouských službách
jako důstojník a později vysoký úředník a měl zde vlastní kapelu, věnoval
Antonio Vivaldi jako její kapelmeister roku 1725 tištěné vydání slavného
Čtvera ročních dob.
Za zámkem je v areálu augustiniánského kláštera z počátku 18. století
umístěno Krkonošské muzeum s vynikající expozicí Kámen a život. Názorně
seznamuje s vývojem krkonošské přírody, s její pestrou květenou i zvířenou,
složením lesů v různých nadmořských výškách. Nechybějí ukázky živých
pstruhů a amerických sivenů ve dvou velkých nádržích, nad nimiž poletují
živí horští ptáčci. Součástí expozice je pro děti přitažlivá počítačová
hra o bohatství krkonošské přírody s ukázkami zdejšího bydlení, hospodaření
a řemesel (jejich rozšířenou expozici najdete v dřevěných domcích proti
kostelu). V muzeu se také můžete seznámit s ukázkami zdejších sklářských
výrobků a obrazy krkonošských krajin českých malířů. V blízkosti muzea
jsou výběhy a voliéry se zvířaty, která v horách žijí nebo žila (zejména
rys ostrovid).
Pokud vás prohlídka města, nákupy sportovních potřeb či lezení po umělé
horolezecké stěně nebo návštěva Galerie M unavily, můžete se osvěžit a
nasytit ve známém hotelu Labuť či v restauracích U Wirthů, u Fiedlerů
nebo v Deltě.
Foto: autor