| Se psím spřežením |  |
| Milena Hrušková |
Ročník 34 - číslo 2 |
Od dob
Marka Pola až k posledním polárním výzkumům prokazují psi člověku
neocenitelnou službu. Přepravují ho přes zmrzlé zasněžené pláně až k
pólu. Tažní severští psi jsou velmi vytrvalí, ať jde o malamuta, eskymáckého
psa či o huskyho. Ten je ze všech nejrychlejší. Huskymu vděčí mnoho lidí
za svůj život. Za všechny jedna příhoda. V zimě roku 1925 vypukla na Aljašce
epidemie záškrtu. Bylo nutno dopravit do postiženého místa očkovací sérum.
Nabídl se lékař, který vyrazil na cestu třistapadesát kilometrů dlouhou.
Bylo období nepřetržitých sněhových bouří. Nikdo nevěřil, že spřežení
vedoucího psa pomoc dorazila na místo a lidé byli zachráněni. Ježdění se
psím spřežením se stalo sportem, který, pokud sněhové podmínky dovolují,
se rozšiřuje i u nás. V Krušných horách ve Vejprtech ve stanici Yetti se
lidé toužící po romantice a dobrodružství mohou nejen se psím spřežením
svézt, ale naučit se ho též ovládat. Pracovat se psy začali Kadleocvi
zcela neplánovaně. Je tomu asi deset let, kdy jejich mladší syn Jakub
onemocněl a moc si přál pejska. "Někde viděl haskonka a chtěl
haskonka. V té době jsme vůbec nevěděli, že nějaký takový pes existuje.
Ale koupili jsme ho. Byla to fenka. Potom jsme ještě obstarali psa a začali
se o toto plemeno zajímat. Dnes jich máme dvaadvacet," vypráví Luděk
Kadlec.
"Prvnímu psu ze spřežení se říká lídr. Je to vůdčí pes smečky a
většinou fena. Je to zajímavé, ale feny jsou chytřejší. Spřežení
poslouchá na povely, např. go znamená rozjezd, nebo přidej, prostě jeď.
Stop zase stůj. Spřežení umí otočit na místě, ale když někdo havaruje,
nezastaví. Musím vám říci, že když zapřáhnete osm psů, tak už je to
dobrej adrenalin. Musher je ke spřežení přivázanej. Když potom jede z
kopce a spadne, tak se stane, že ho psi táhnou sto metrů po břiše. Ovšem
když vozíme lidi, nejedeme tak rychle a stát se to nemůže. Děti vozíme na
expedičních širokých a stabilních saních. Psi v koloně neudělají závažnější
problém. Ale třeba se zamotají kolem stromu, nebo se nějak nepohodnou a začnou
po sobě ňafat, nebo oběhnou strom z druhé strany a dál nemohou. To nováček,
který jede v koloně, řešit neumí. Musher - instruktor - vedoucí kolony zašlápne
kotvu do sněhu a zastaví, uváže pro jistotu saně a jde pomoci. Po absolvování
kurzu musí už každý ovládat i podobné situace a pomoci si sám. Dostane
certifikát a když přijede příště, jen si půjčí psy a sám se rozjede,
kam chce."
Foto: autorka