| Reklamní tabule |  |
| Miloslav Burdátš |
Ročník 34 - číslo 1 |
Při vyklízení domku jsme objevili několik starých plechových reklam.
Zřejmě byly po dědečkovi, který měl kdysi koloniál. Můžete nám
poradit, zda je lze prodat a za kolik?
Drahomíra K., Jihlava
Reklamní tabule
V dávném starověku se řeckým řemeslníkům podařilo získat od egypských arkanistů jedno pevně střežené tajemství. Byla jím technologie zdobení šperků barevnou sklovinou, které uchvacovaly již slavného historika Plinia. Výroba sklovitých vypalovaných barev se v průběhu staletí dostala i do římské Itálie a odtud do západní Evropy. Přestože technologie již nebyla přísně utajovaná, receptury na výrobu těchto barev i nadále udržovaly šperkařské rody jako jedno ze svých výrobních tajemství. Až průmyslové 19. století dokázalo z tajuplné miniaturní práce vytvořit hromadnou velkovýrobu smaltu. I když to nebyla jednoduchá výroba (pracovalo se zde s mnoha surovinami, potaší, živcem, dřevěným popelem, sodou, vápencem a jedovatými olověnými barvami) velkovýroba tento proces neuvěřitelně zlevnila. Když k tomu připočítáme levnou výrobu válcovaného plechu, nemůžeme se divit, že se plechové smaltované nádobí dostalo do každé rodiny.
V 19. století probíhal souběžně i jiný proces. Radní velkých měst toužili po jednotném označení ulic. Chtěli nahradit amatérské nápisy na nárožích, které často již po několika letech nebyly k přečtení. Průmysl jim nabídl krásné smaltované plechové tabule, které bez problémů odolávaly všem nepřízním počasí. I tak velká zakázka, jakou bylo vyrobení tisíců označení ulic, však jednou skončí, a tak podnikatelé hledali pro své stroje a vypalovací muflové pece jiné využití. Začali vyrábět reklamní tabule.
Sběratelství reklamních plechových tabulí není příliš rozšířené.
Těch několik málo zájemců přijímá nejraději nové přírůstky do své
sbírky zdarma. V zahraničí je však situace jiná. Tam firemní muzea velkých
podniků vykupují často za neuvěřitelné peníze staré tabule propagující
jejich dřívější výrobky. Příkladem může být i smaltovaná tabule na
obrázku, propagující oblíbený margarin, která se výrazně poškozená
prodala v aukci za více než 5 tisíc korun. Proto doporučuji, pokud máte čas
a chuť, tabule vyfotografovat a obrázky zaslat přímo dnešním ředitelům
propagovaných firem. Jenom ty reklamní tabule, u kterých nenajdete současného
výrobce, nabídněte vetešníkovi. Ten by vám měl za pěknou a nepoškozenou
smaltovanou reklamu vyplatit alespoň pět stovek.