|
Proti zastavení těžby v pralese se stavěl jeho zřizovatel W. Rowland tím, že může vzniknout ztráta 30 000 zlatých ročně. V roce 1847 byl uveden věk v pralesovitých porostech od 200 až 450 let. Převahu tu měla jedle, smrk a na posledním místě je uváděn buk. Vysoce byla hodnocena kvalita přestárlých kmenovin. V polovině minulého století tvořily základní kostru pralesa staré jedle, které později vystřídal smrk jako dočasná pralesní dřevina, podobně buk, který tu dne převažuje. Je samozřejmé, že se i člověk svými zásahy na budoucím pralese nemálo podepsal - především těžbou, zpracováním souší a vývratů. V době obou světových válek se tu těžily takzvané loďařské výřezy. Konečně i likvidace kůrovce v padesátých letech tu zanechala svůj podíl, podobně jako jelení zvěř - proto byl povolen v roce 1962 její odstřel. Někdejší ministerstvo školství a národní osvěty vyhlásilo 31. 12. 1933 Žofínský prales úplnou státní rezervací s výměrou 97,72 ha (dnes je uváděno 98,10 ha). Ochranné pásmo pralesa bylo rozšířeno na západě v místě se zbytkem cenných porostů a na jihu s rozlehlými bukovými porosty. Prales byl také postihován přírodními katastrofami jako byla vichřice 23. a 24. listopadu 1984, při které bylo vyvráceno a polámáno 70% padlého dříví. Jako zajímavost se uvádí, že největší strom pralesa, tzv. Žofínská královna jedlí, která se zlomila při prudkém větru v lednu 1975, měřila 51m a byla stará 425 let. Žofínský prales ležící ve středu Novohradských hor je považován za modelové území při rekonstrukci lesních společenstev a zachovají se v něm původní ekosystémy Novohradských hor. Dnes je prales v celém svém rozsahu nepřípustný veřejnosti, jen ve výjimečných případech a to předem dohodnutých, aby byla zajištěna tato vzácná rezervace v neporušeném stavu do budoucna. |
|
Titulní strana - Archiv -
Komentáře -
Rozhovory - Reportáže -
Zamyšlení -
Fejetony - Spolky a řemesla -
Rodinky - Kultura
- Cestujeme -
Příroda -
Technika - Kostely -
Pišme, slyšme -
Život ve víře -
Redakce
|