| Fotbalová posedlost Jaromíra Bosáka |  |
| Milan Šimáček |
Ročník 35 - číslo 34 |
Celá léta mám to štěstí, že dělám rozhovory pouze s osobnostmi, kterých si vážím, sám si je vybírám, a k nimž mě často pojí přátelský vztah. S předním sportovním komentátorem ČT Jaromírem Bosákem se známe osobně teprve krátce, ale o to jsem byl raději, když s povídáním pro NR bez vytáček souhlasil, a v odpovědích upřímně odkryl své názory na zákulisí nepopulárnější míčové hry světa - kopanou.
Může mít naše fotbalová liga kvalitní úroveň, když
de facto sloužíme jenom jako líheň občasných talentů, kteří v případě
prvního zájmu okamžitě odcházejí do zahraničního angažmá?
Kvalitní úroveň ano, ale nepůjde o špičkovou soutěž, protože ekonomické
podmínky jsou zkrátka v zahraničí lepší. Zároveň je to ale motivace pro
kluby, aby investovaly do mládeže, protože to bude pro většinu z nich jediná
možnost přežití ve stále tvrdších podmínkách. Pozitivní je, že některé
hvězdy se na závěr kariéry vracejí zpátky - Kuka, Poborský, Němec…Jsou
tahákem pro fanoušky, příkladem pro mladší hráče…
V současné kopané se točí astronomické sumy peněz - přijde
stagnace nebo budou částky např. za přestupy ještě stoupat?
Myslím, že už to nahoru ani moc jít nemůže, vlastně není kam. Šetřit
se začalo všude, i ve velkých a slavných klubech. Na druhou stranu, přestupy
Beckhama, Figa, Ronalda jsou báječným marketingovým tahem. Jsou zaplacené už
v průběhu první sezóny, protože takoví hráči mají vysokou bonitu i na
jiných trzích než fotbalových. Třeba v případě Beckhama jde v podání
Realu Madrid
o proniknutí na asijský trh, a to znamená velký přísun peněz do kasy.
Fotbalovému showbyznysu rozumím v případech španělské,
německé či anglické ligy. Ale nechápu ho v malých tuzemských poměrech,
kde chodí
do hlediště pouhých pár tisícovek diváků. Jak to vidíte vy, proč jsou
kluby
pro sponzory tak lákavé?
Fotbal (a sport obecně) je jedním z největších a nejefektivnějších nosičů
reklamy. Dresy a loga jsou vidět v televizích, novinách, časopisech. Mnohokrát
se velká firma pomocí zavedeného klubu snaží proniknout do podvědomí diváků
i různých agentur. Nejde ani tak o diváky na stadionech, jako spíše o
uvedení v obecnou známost. Upřímně řečeno, často je to také tak, že
firma věnuje pár milionů na sezónu s tím, že klub "načerno" vrátí
majiteli či šéfovi podniku slušná procenta. Je to smutné, ale je to tak.
Jak velkou částku platí televize za přenosy z české
ligy? A komu - svazu či klubům?
Tady neznám přesná čísla, protože přenosová práva na českou ligu
vlastní konkurenční televize. Ale platí se firmě S.T.E.S, což je dceřiná
firma ČMFS. Ta je poté přerozděluje mezi jednotlivé kluby.
Proč si možnost přímých přenosů z fotbalové ligy nechává
opakovaně vzít Česká televize? Kdo je zodpovědný za nákupy sportovních
pořadů?
Před třemi lety jsme se pokusili získat práva na českou ligu, jenomže
vazby mezi S.T.E.S., TV NOVA a ČMFS jsou velmi pevné, práva zůstala v rukou
kolegů z Novy. Proto nabízíme Ligu mistrů, pohár UEFA, evropský a světový
šampionát. Za nákupy je primárně odpovědný šéfredaktor redakce sportu,
ale ten je pochopitelně závislý na finančních možnostech.
Co podle vás vede podnikatele z nejrůznějších zemí a
oborů, že začali skupovat fotbalové kluby?
Jsem prachbídný ekonom, ale předpokládám, že půjde o dobrou investici.
Jako příklad uvedu Baník Ostrava. Současný majitel ho koupil za 70 milionů,
a jenom přestup Svěrkoše takřka dosáhl této částky. A v Ostravě je
mnoho dobrých mladých fotbalistů, reprezentantů ve svých věkových
kategoriích! Tudíž se asi bude prodávat dál a penízky se pohrnou…Ve světě
je to podobné. Kdyby ve vzduchu nevisel zisk, byť s určitou mírou rizika,
nikdo by se do podobných obchodů nehrnul.
Kdo tlačí na hráče v zahraničních ligách, že méně
simulují?
Začíná to výchovou mladých, a zároveň tlakem diváků. V Anglii
nemilosrdně vybučí každého, kdo se zkouší válet po trávě víc než musí.
A výtečník to schytá i v televizi a novinách. Má prostě poškozené renomé
a ostudu navrch.
Na ostrovech zkrátka patří k bontonu rozdat i přijmout a chovat se přitom
jako dospělý chlap. Ale na druhou stranu: Řecko, Itálie, Španělsko, tam se
dá během zápasů dálkově udělat doktorát ze simulace. Proti hráčům z těchto
zemí jsou naši borečci fakt tvrďáci.
O tom, že mezi rozhodčími existuje silná korupce, si
cvrlikají vrabci
na střeše. Je to v zahraničí méně častý jev?
Nedal bych ruku do ohně za soutěže v Řecku, postsovětských a postjugoslávských
zemích. Ale jinde jde o takřka nulový výskyt. Být dnes rozhodčím není špatně
placená práce, a proto si většinou pánové sudí rozmyslí, vzít nějaký
bakšiš a tím zahodit dvacetiletou snahu dostat se mezi evropskou špičku. I
u nás je v první lize daleko lepší situace než před lety. Ale nižší
soutěže, to je síla. Tam létá peněz!
Kde by měla začínat cesta mladého muže, který zatouží
stát se sportovním publicistou?
Rozhodně před dveřmi nějaké redakce. Dneska už není podmínkou studium žurnalistiky,
ale řemeslo je nutné zvládnout. Chce to hodně číst, cvičit slovní zásobu,
mluvit alespoň jedním cizím jazykem, psát a zase psát, ale hlavně ho musí
sport bavit. Jinak to nejde. Zároveň se adept sportovní novinařiny musí připravit
na to, že pojem volný víkend pro něj přestává existovat, sportuje se
hlavně v sobotu a v neděli.
Kolika jazyky se domluvíte?
V současnosti, když vynechám slovenštinu, z níž mám dokonce zkoušku, německy
a anglicky, a hodlám přidat základy portugalštiny kvůli ME 2004.
Pamatujete si na svůj první moderovaný zápas, jak probíhal?
Na první asi ne, určitě to ale byla česká liga. Těch utkání už byly
stovky a moje paměť je velmi složitý a poněkud nefunkční mechanismus.
Které trenéry považujete v české lize za největší
osobnosti?
Určitě Miroslava Beránka, má koncepci. Ví, co chce, a jak toho dosáhnout.
Dobrých trenérů máme dost, už je načase, aby se po vzoru Ivana Haška začali
prosazovat v kvalitních zahraničních týmech.
Jaké je vaše oblíbené životní krédo?
Když to člověk umí, tak je to brnkačka.
Váš osobní tip: jak dopadne ČR v cestě na EURO a eventuálně
na samotném mistrovství?
Pevně věřím v postup a v případě účasti v Portugalsku bych věřil na
semifinále.
Můžete prozradit svůj názor na pořádání Letních
olympijských her v Praze?
Nesmysl.
JAROMÍR BOSÁK
Narodil se 13. května 1965 v Chebu, po gymnáziu 3 roky Filozofická fakulta UK
/čeština - němčina/, poté "univerzita ulice": výkopář, myč
oken, bezdomovec, pomocný dělník v tiskárně, referent ČTK. Od roku 1988
Fakulta žurnalistiky UK. Do ČT nastoupil v roce 1992, r. 1995 byl odejit na
externí platformu. V r. 2000 byl angažován jako šéfredaktor redakce sportu,
za dva a půl roku následovala deinstalace, nyní v ČT pracuje jako redaktor.
Kromě fotbalu je jeho velkou zálibou golf. Ženatý, rozhovor s manželkou
Alenou, odborným reprezentantem farmaceutické firmy, si můžete přečíst na
str. 19.