| Větrné Jindřichovice |  |
| František Grunt |
Ročník 35 - číslo 33 |
Ještě před pěti lety prakticky nikdo nevěděl, že v severovýchodním koutku Frýdlantského výběžku, až na samém konci republiky, leží vesnice Jindřichovice pod Smrkem. Od té doby se mnohé změnilo a zapadlá víska se změnila na moderní obec. V Jindřichovicích vyrostla největší větrná elektrárna v Čechách.
Jindřichovice pod Smrkem byly založeny někdy na počátku 14. století. První oficiální zmínky o vsi Heynrichsdorf (pojmenováno snad podle lokátora Heinricha - Jindřicha) pocházejí z roku 1346 a najdeme je v zápisech míšeňského biskupství. V roce 1381 se ves objevuje ve frýdlantském urbáři a vede tudy jedna z obchodních cest do Slezska. Ještě před tím, v pozdně románské době, je postaven kostel sv. Jakuba, jehož rozvaliny je možné spatřit dodnes. Současnou slávu si však Jindřichovice vydobyly díky moderním větrným elektrárnám.
Nápad postavit v obci větrné elektrárny dostal místní starosta Petr Pávek. Začal shánět peníze a nechal vypracovat nezávislé posudky, zda je v oblasti dostatečná větrnost pro jejich provoz. Finance v celkové hodnotě 62 000 000 korun poskytl Státní fond životního prostředí ČR, částečně jako nevratnou dotaci, částečně jako půjčku, zbytek peněz dodala obec. Také nezávislé posudky (český, německý a dánský) i větrná mapa ČR dávaly projektu zelenou a stavba mohla začít. Nejdříve bylo nutné upravit okolní terén, později musel být přistaven speciální jeřáb (konstruktéři si ho museli půjčit ze zahraničí, protože tak velký u nás nebyl), aby mohly být vztyčeny 65 metrů vysoké nosné sloupy. Na ně byly upevněny vrtule o průměru 44 metrů, strojovna s počítačem a celý systém byl napojen na rozvodnou síť a centrálu v Německu. Elektrárny se točí již při rychlosti větru 2 metry za sekundu, od rychlosti 4,5 metrů začínají vyrábět elektrický proud a při síle větru od 12 do 28 metrů jedou na plný výkon, tj. 600 kW každá z nich. Elektrickou energii prodává obec Severočeské energetice, částečně ji tak využívá i pro vlastní potřebu. Do budoucna se počítá, že obec bude na elektrárnách vydělávat a tyto peníze pomohou snižovat jindřichovickým náklady za energie.
Nedaleko od moderních elektráren se nachází další technická památka, které jako pohon slouží vítr. Jde o repliku větrného mlýnku nacházející se na území ekovesničky Jitřenka. Majitelům Jitřenky se podařilo získat dožívající větrný mlýnek s turbínou na Severní Moravě, který byl z roku 1930. Ten použili jako základ pro stavbu nového mlýnku a vhodně ho upravili pro svoje potřeby. Mlecí zařízení umístili do kruhové zděné stavby o průměru 3,9 m a výšce 4.2 metrů. Větrnou turbínku doplnily směrovým kormidlem, které samo natáčí zařízení do směru vzdušných proudů. Jde v tomto případě o kombinaci holandského typu a mlýnku turbínového.
Holandský typ byl kruhový zděný mlýn s otočnou střechou, která se manuálně natáčela podle toho, kam vlál praporek, ukazující směr větru. V Čechách a na Moravě byl nejpoužívanějším typem mlýnek německý, zvaný také beraní, kozlečí nebo samec - patrový dřevěný mlýn, jehož celé tělo se otáčelo podle potřeby proti větru. Součástí mlýna bylo i vypeření, které se nastavovalo podle síly větru, na plno při slabém a mírně při silném. Turbínový typ se natáčí sám pomocí kormidla a i vypeření se regulovalo pomocí táhla zevnitř. V současné době je na území České republiky dochováno 16 větrných mlýnů německého a 56 holandského typu. Pouze některé však slouží původnímu účelu, z mnohých se stalo muzeum, rozhledna, restaurace nebo chalupa.
Větrný mlýnek v Jindřichovicích slouží k několika účelům. Energie získaná pomocí větru se používá na mletí obilí a k výrobě mouky, poskytuje zdroj elektrického proudu - připojeno na 12-ti voltový alternátor a soukolí také pohání dílenská zařízení, pilu a brusku. Mlýnek byl slavnostně otevřen v květnu roku 2002. Vnitřní prostory stavby slouží ještě na výstavu fotografií všech dochovaných mlýnů a mlýnků a větrných čerpadel v ČR.
Když vás přestane bavit větrná energie, můžete v Jindřichovicích
obdivovat již zmiňované zbytky pozdně románského kostela sv. Jakuba, navštívit
Muzeum života venkovského obyvatelstva před průmyslovou revolucí, prohlédnout
si zdejší slavný domov důchodců nebo si přečíst Maliny (Malé lokální
noviny). Na obec s celkovým počtem 595 obyvatel docela dost, nemyslíte?