| Cestou k říši krápníků |  |
| Jan Vítek |
Ročník 35 - číslo 26 |
Do Moravského krasu jezdíme především za krásami
podzemní říše krápníků - za návštěvou přístupných jeskyní s
podzemní plavbou na ponorné říčce Punkvě a za pohledem do monumentální,
pověstmi opředené propasti Macochy. Za bližší poznání však stojí také
mnoha další zajímavá místa přilehlého i vzdálenějšího okolí.
Ani cesta do krasu nemusí být přímočará, protože můžeme použít i některou
z méně běžných tras: třeba přes Drahanskou vrchovinu ve směru od Letovic
a Boskovic či z opačné strany od Prostějova. Na rozdíl od návalu a tlačenice
turistů před vstupem do atraktivního krápníkového podzemí tam najdeme
místa zcela poklidná a přitom nepochybně působivá. Na malebně zvlněných
náhorních planinách Drahanské vrchoviny se střídají rozlehlé lesy s
pásy polí, luk a remízků. I poněkud odlehlá, nejvýše položená partie
této horopisné jednotky, má vazbu na naše největší a nejvyhledávanější
krasové území. Z jižního temene vrcholového hřbítku (Skalky, 735 m) totiž
odtéká říčka Luha, jedna ze zdrojnic ponorné Punkvy, která se do podzemí
"propadá" při Sloupsko-šošůvských jeskyních.
Malebnou údolní partii s hodnotnou botanickou přírodní rezervací vytváří
Luha u osady Skelná Huť poblíž Protivanova, a to při modře značené
turistické trase a silničním tahu z Prostějova. Protivanovu dominuje pozdně
barokní kostel Narození Panny Marie, daleko to odtud není ani do Drahan,
které daly okolní vrchovině pojmenování. Obec sice leží při hranici
vojenského výcvikového prostoru, ale silnice i turisticky značené cesty se
odtud rozbíhají k dalším pozoruhodným místům.
Pomyslný práh Moravského krasu tu vytváří vrch Kojál (600 m), zvýrazněný
více než tři sta metrů vysokou věží televizního vysílače Morava. K
zajímavostem nedalekého Senetářova patří hliněné venkovské stavení s
doškovou střechou, kde je muzejní expozice lidového perleťářství.
Naproti zaujme naopak moderně pojatý kostel sv. Josefa, dokončený počátkem
70. let jako jedna z mála církevních staveb v období totality. Tehdy ovšem
byla jeho návštěva i pouhá prohlídka spojena s rizikem nemalých problémů...
Do lůna Moravského krasu je to ze Senetářova nejblíže přes obec Jedovnice
se známou rekreační oblastí u rybníka Olšovec. Odtud vede naučná stezka
romantickým údolím Jedovnického potoka a do sousední obce Rudice. Přibližně
uprostřed této trasy přijdeme k temnému zákoutí - Rudickému propadání,
kde potok mizí s hukotem pod skalní stěnou a na "denním světle "
se opět objeví až po několika kilometrech pod Býčí skálou. Jeskynní
soustava Rudického propadání není veřejnosti přístupná, působivou
scenérii si však můžeme prohlédnout nad údolím, kde vystupuje skupina
vápencových skal, zvaná Kolíbky. Odtud to není daleko do Rudic se
zachovalým kamenným větrným mlýnem holandského typu z poloviny 19.
století.
Další větrný mlýn dominuje i obci Ostrov, kam z Jedovnice dojedeme nebo po
červených značkách dojdeme přes Suchý žleb s přístupnou krápníkovou
jeskyní Balcarkou. Z Ostrova pak můžeme pokračovat za dalšími proslulými
i méně známými místy Moravského krasu. Zelené značení směřuje ke dva
a půl kilometru vzdálenému hornímu otvoru propasti Macochy; po silnici a červeně
značené cestě to není daleko ani do obce Sloup s nádherným poutním
kostelem Panny Marie Bolestné a s vchodem do Sloupsko-šošůvských jeskyní
pod pověstmi opředeným skaliskem Hřebenáč.
Jan Vítek