| Naučná stezka Lednické rybníky |  |
| Karel Drábek |
Ročník 35 - číslo 24 |
Nelekejte se,
že stezka začíná až na hrázi Mlýnského rybníka a ne v Lednici, kterou
prochází. Nehledejte značení, to zde není, cesta podle vody je však
jednoznačná. Trasu si však musíte zvolit sami, pokud se rozhodnete projít vše,
je to dlouhý výšlap, ale na kole je to naopak příjemná projížďka. A ještě
pozor - mapky po trase jsou bez měřítka.
Jsme v kraji, kde se můžeme setkat s rostlinami a živočichy, které známe například z dovolené u Jaderského moře nebo Středozemního moře.Ostatně i nějaké ty ulity si můžeme v písku najít - to moře zde bylo ještě před pouhými několika (z hlediska geologa) miliony let. Dokonce i mořská sůl zde zůstala uložená v horninách a tak se setkáme i se slanisky - a zemědělci mají někde potíže se zasolováním půdy.
Rybniční soustava je dílo ze začátku 15. století. Začíná rybníkem Nesyt, který je 325 ha velký - to znamená, že jde o největší rybník na Moravě. Další rybníky jsou Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský, Zámecký a Podzámecký. Zarůstající vodní plochy se staly významným hnízdištěm a zastávkou na tazích vodního ptactva. Z tohoto důvodu zde byla zřízena již v roce 1953 národní přírodní rezervace. Od raku 1990 je oblast zařazena navíc do seznamu mezinárodně významných mokřadů.
Celý Lednicko-valtický areál byl v roce 1996 zařazen do seznamu Světového přírodního a kulturního dědictví organizace UNESCO. V okolí rybníků je řada romantických staveb, zasazených působivě do krajiny. Pohledy směřují ke krajinným dominantám - stavbám, skupinám stromů, vodní hladině, ve které se vše zrcadlí. Při budování parku byly vysázeny různé cizí dřeviny - setkáme se s borovicí černou a borovicí vejmutovkou, platanem javorolistým, jalovcem viržinským, ořešákem černým a řadou dalších druhů.
Dnes břehy rybníků zarůstají rákosinami. Pro park je to nepříjemné, průhledy postupně mizí. Na druhou stranu je tato situace výhodná pro většinu živočichů - především pro ptáky, kteří získávají další prostor ke hnízdění. Rákosí je tak dokonalý úkryt, že se jeho trvalé obyvatele podaří zahlédnout jen zřídka. Větší naději máme u ptáků, kteří se zdržují na vodní hladině. V létě a hlavně na podzim jsou zde hejna divokých husí o tisících kusech, na rybnících hnízdí jen několik párů. Najdeme zde různé druhy kachen, labutě, volavky a kormorány, hnízdí zde i téměř vymizelý bukáček malý. Ptáky můžeme dobře pozorovat z dřevěné věže, která je zde za tímto účelem zřízena. Nezapomeňte si však vzít dalekohled.
Rybníky byly původně určeny k chovu ryb a to je dodnes jejich hlavní funkce. Hlavní rybou tu bývá obvykle kapr - ten zde dorůstá až do váhy 5 kg. V rybnících se chovají i další - vedlejší ryby jako je štika, lín, candát, sumec, úhoř. Setkáme se ovšem i s dalšími rybami, které rybáři označují jako plevelné. Plevelné ryby se rychle rozmnožují a pochopitelně potravně konkurují rybí násadě. Zdejší rybníkáři hospodaří na rozdíl od českých v rybnících, které mají teplejší vodu. To je velká výhoda - ryby zde rychleji rostou.
Na jaře při cestě kolem rybníků uslyšíme koncerty žab. Trvale se u vody zdržují jen skokani, kuňky, ropuchy a rosničky se sem chodí jen rozmnožovat.
Pokud se rozhodnete absolvovat naučnou stezku celou,
vypravte se ještě malý kousek za poslední panel. U rybníka Nesyt je naše
nejlepší slanisko, místo, kde se setkáme s unikátními
Délka cca 15 km km, 17 informačních tabulí, čas prohlídky 6 hodin (pro pěší),
prakticky stále po rovině
Veřejná doprava
Břeclav, Lednice (vlak, autobus)