| Thajsko - země úsměvů |  |
|
Ročník 35 - číslo 23 |
Jihovýchodní
Asie patří k turisticky nejzajímavějším částem světa. Mezi jednotlivými
státy si již delší dobu udržuje první příčku návštěvnosti Thajsko,
do kterého proudí ročně přibližně 10 milionů turistů. Přivádí je sem
krásná rozmanitá příroda, nádherné moře lemované plážemi s bílým pískem,
exotická kultura, výborná kuchyně a přátelská atmosféra. Tyto faktory
spojené s nízkými cenami tvoří z Thajska opravdový turistický ráj, čehož
v posledních letech využívají i cestovatelé z České republiky.
Turistika na prvním místě
Thajsko jako jedna z prvních asijských zemí pochopilo, že mnohem více peněz do státní pokladny než pěstování rýže přinesou turisté. Vláda proto začala pracovat na posilování turistické infrastruktury a propagování své země v zahraničí. Turistika v současné době tvoří významnou složku státního rozpočtu a není se co divit, že hrozby, jakými je například válečný konflikt v Iráku nebo plicní choroba SARS, dělají zdejší vládě hluboké vrásky. Turisty, mezi nimiž tvoří podstatnou část takzvaní "baťůžkáři", lze potkat prakticky na každém kroku. Jejich prvním cílem je samozřejmě hlavní město Bangkok.
Město andělů
Bangkok je největším městem Thajska, žije v něm přibližně
7 milionů obyvatel a rozkládá se na ploše 560 km2 . Moderní metropole světového
střihu nabízí vše, co od takovéhoto města očekáváte. Míříte-li z
mezinárodního letiště do centra, udiví vás několika proudové dálnice, vícestupňové
podjezdy a nadjezdy, vysoké betonové a skleněné budovy, ale hlavně tisíce
aut, autobusů, motorek a jiných dopravních prostředků, které způsobují
nesnesitelný zápach, hluk a smog. Na druhé straně zde můžete potkat stovky
chrámů s poklidnou atmosférou a rozjímajícími mnichy, rušná tržiště s
nepřeberným množstvím zboží, muzea a galerie plná asijského umění a
mnoho další exotických zajímavostí.
Bangkok se stal hlavním městem Thajska teprve v roce 1782, kdy Barmánci
srovnali se zemí tehdejší královské město Ayuthayu, ležící asi 100 km
severněji. Od té doby je sídelním městem thajských králů z dynastie Čakrí,
která vládne v Thajsku dodnes. Současný král Ráma IX. je nejdéle panujícím
monarchou na světě, vládne od roku 1946 a je mezi lidmi velice oblíbený. Během
své vlády musel čelit mnoha politickým krizím, za jeho panovaní se vystřídaly
desítky premiérů a pouze jeho autorita zabránila několika občanským válkám.
Král je velice vzdělaný, studoval na univerzitách ve Švýcarsku i USA a
kromě vládnutí ovládá hru na saxofon, skládání hudby, rád maluje a
vlastní patent na využití palmového oleje jako paliva do dieselových motorů.
Jeho pravomoci však nejsou velké, Thajsko je totiž konstituční monarchií,
král funguje sice jako hlava státu a vrchní velitel armády, zákonodárná,
výkonná a soudní moc jsou však v rukou ústavních orgánů. Těmi jsou v
Thajsku stejně jako u nás poslanecká sněmovna, senát a vláda skládající
se s 35 ministrů, kterým šéfuje premiér.
700 let trvající samostatnost
Thajsko je jedinou asijskou zemí, která za celou dobu své historie nebyla kolonizována. Přesto je jeho historie zajímavá a plná převratných okamžiků. První lidé se v Thajsku usadili někdy kolem roku 3500 před naším letopočtem. Mezi různými etnickými skupinami se brzy stali nejpočetnější Thajové, jejíž původní vlastí byla Čína. Thajové postupně vybudovali na území dnešního Thajska několik samostatných územně-správních celků, z nichž největšího významu dosáhlo ve 14. století království Sukhothai se stejnojmenným hlavním městem, které dodnes patří k nejnavštěvovanějším památkám a je pod ochranou UNESCO. Říše však doplatila na neustálé soupeření okolních malých thajských knížectví, ze kterého vyšel vítězně král Thibody I. a jím nově založená říše Siam s hlavním městem Ayutthayou. V tomto městě je dodnes patrné bohatství, kterým říše oplývala, a její dávnou slávu připomínají překrásné chrámy, zvonovité pagody Chedi, zlaté sochy Buddhů a mnoho uměleckých předmětů uchovaných ve zdejších muzeích. Království Ayutthayu vyvrátili v 18. století Barmánci a hlavní město se přestěhovalo do Bangkoku. V 19. století se Siam otevřel světu, tehdejší král Ráma IV. uzavřel významné obchodní smlouvy s Velkou Británii, Francií, Holandskem a USA, což přineslo nejen ekonomický rozkvět země, ale zaručilo i Thajsku samostatnost. Jeho nástupce Ráma V. pokračoval v modernizaci země, v roce 1910 zrušil otroctví, nechal vybudovat železnici a dopravní infrastrukturu, zavedl moderní systém evropského školství. V roce 1932 se v důsledku politického převratu stala ze země konstituční monarchie, o šest let později se změnil název ze Siamu na Thajsko, což v překladu znamená země svobodných. Za druhé světové války stálo Thajsko na straně Japonců a proslavilo se především mostem přes řeku Kwai, jehož stavba dala vzniknout populární knize a posléze filmu. O poválečném vývoji jsme již hovořili.
Každý muž mnichem
Nejrozšířenějším náboženstvím je v Thajsku buddhismus, který vyznává 94% populace. Na školách jsou dokonce jeho základy součástí učebních osnov. Náboženské obřady se odehrávají ve watech, což je kombinace kláštera a chrámu. V Thajsku je možné najít více než 30 000 watů, sloužících zároveň jako centra kultury, vzdělanosti nebo také thajské masáže. Každý wat obsahuje ústřední chrám se sochou Buddhy, mezi nejznámější chrámy patří Wat Arun, Wat Pho nebo Wat Phra Keo v Bangkoku se sochou smaragdového Buddhy, kterého třikrát do roka převléká král Ráma IX., nejvyšší představitel sanghy - buddhistické obce. Ta je v Thajsku opravdu velká, neboť tradice vyžaduje, aby každý muž vstoupil během svého života do kláštera, zřekl se veškerého světského života i majetku a stal se alespoň na tři měsíce mnichem. Kdy si tuto povinnost splní, již tradice neříká, někdo jde do kláštera jako chlapec, někteří Thajci si tuto "povinost" plní až v dospělosti. Také délka pobytu se liší. Někdo zde zůstane tři měsíce, jiní se věnují meditacím a charitativní činnosti celý život.
Chrámy, příroda, moře
Každý, kdo se do Thajska vydá, si může vybrat z nepřeberného
množství možností, jak čas strávený v této pohodové zemi vyplní. Mezi
nejvýznamnější kulturní památky patří vedle Bangkoku také bývalá královská
města Ayuthaya a Sukhotaj. Zde jsou k vidění architektonické skvosty typické
pro jihovýchodní Asii, takzvané chedi a prangy. Také thajské chrámy nabízejí
svými atypickými tvary zajímavou podívanou. Nejvíce jich najdete v hlavním
městě a v Chiang Mai.
Chiang Mai slouží zároveň jako východisko pro poznání přírody a horských
kmenů na severu země. Stovky cestovních kanceláří nabízejí několikadenní
pobyty v přírodě, jejíchž cílem jsou horské vesnice s domorodým
obyvatelstvem, které stále vyznává staré rituály, sdílejí společnou víru
a udržují si svébytnou kulturu. Výlet do pralesa se neobejde bez vyjížďky
na slonech, koupáním pod vodopádem či plavbou na bambusových raftech. Zkušení
cestovatelé pokračují z Chiang Mai na Zlatý trojúhelník - místo, kde se
dotýkají tři státy (Thajsko, Laos a Barma), a které se v minulosti
proslavilo jako centrum pěstování opia.
Jih Thajska naopak nabízí klidnou dovolenou na světově proslulých plážích
s bílým pískem, kokosovými palmami a skalami pokrytými hustou vegetací
vystupujícími z moře. Mezi nejznámější střediska patří Phuket a zátoka
Phang Nga, kde se natáčeli některé filmy s Jamesem Bondem, ostrovy Phi Phi,
Krabi nebo Samui. Na jihu země lze také obdivovat mořská akvária, rybařit,
potápět se nebo trávit čas na několikadenních plážových tanečních párty,
z nichž nejznámější je tzv. úplňková.
Doprava na mnoho způsobů
Vzdálenosti mezi turistickými cíli jsou v Thajsku nemalé
a dají se překonat několika způsoby. Nejrychlejší, ale také nejdražší
způsob je použití letadla. Let z Chiang Mai na jižní pláže trvá přibližně
dvě hodiny, vnitrostátní linky jsou považována za bezpečné. Mnohem zajímavější
je použití železnice. Hlavní trať protíná Thajsko od severu k jihu, kde
pokračuje do Malajsie. Místní dráhy nabízejí několik tříd, od třetí třídy
s nepohodlnými dřevěnými sedačkami až po klimatizovanou první třídu s
dvoulůžkovým kupé. Vlaky však mají častá zpoždění, někdy až několik
hodin a cestování je pomalé. Nejpohodlnější cestování po zemi je
autobusy, které jsou také rozděleny na několik tříd. Obyčejné
pestrobarevné autobusy jezdí na menší vzdálenosti, bývají obvykle plné a
staví na znamení. Obsluhu autobusu tvoří řidič a průvodčí vybírající
cestovné podle ujeté vzdálenosti. Klimatizované autobusy jsou pohodlnější
a rychlejší, přepravují cestující na dlouhých cestách, ale i tady
existují rozdíly. Můžete narazit na autobus sice s klimatizací, ale v dezolátním
stavu nebo na úplně nový stroj.
Po městech je nejvýhodnější doprava na autech s korbou, na které jsou dvě
lavice pro 12 cestujících. V menších městech nahrazují tyto náklaďáčky
hromadnou dopravu. Sedmimilionový Bangkok pak nabízí nepřeberné možnosti
od autobusů s nepřehledným systémem a bez pevného jízdního řádu, moderního
rychlovlaku, metra, lodí až po tzv. tuk-tuky, motorizované tříkolky s řidičem.
Jízda tuk-tukem je sice rychlá, ale vyžaduje silné nervy při smlouvání s
drzými a leckdy nepříjemnými řidiči.
Potěšení z jídla po celý den
Thajci si jídlo opravdu užívají. Jíst několikrát denně
a pokud možno ve společnosti známých zde patří k životnímu stylu. Stolování
má také určitá pravidla, všechny jídla se například podávají najednou
na velkých miskách a všichni si berou na co mají chuť. Můžete tak zkusit
hned několik pokrmů během jednoho jídla. Vidlička se drží v levé ruce a
slouží k nahrnování jídla na lžíci, kterou se potom jí. Nůž není potřeba,
protože vše je pečlivě rozkrájené na malé kousky. Není slušné jíst
levou rukou, ta se používá na toaletě a k dalším, méně čistým účelům.
Jíst můžete také hůlkami. Nejlepší jídlo je v malých restauracích nebo
na tržištích. Obzvláště hodování na nočních bazarech má svoji
neopakovatelnou atmosféru. Jídlo se připravuje přímo před vámi na obrovské
pánvi a je hotové během několika minut.
Z masa je velice rozšířené kuřecí, vepřové a hovězí, ryby a mořské
plody. Všechny druhy se připravují na desítky způsobů s použitím nejrůznějšího
koření, často velice pálivého. Velké množství různých přísad a druhů
přípravy způsobuje, že neustále narážíte na nové chutě a vůně. K
masu se podává rýže nebo nudle, součástí správné hostiny je zelenina a
exotické ovoce. Oblíbené jsou také palačinky s banánem polité medem nebo
čokoládou. Tradiční jsou thajské pálivé polévky se zeleninou, masem a
nudlemi.
Posezení v restauraci nebo jídelně patří rozhodně k nezapomenutelným zážitkům.
Není to však jediná příjemná věc, která vás v Thajsku potká. Pobyt zde
nabízí mnohem více a opravdu každý si zde najde to svoje.