| Knihy pro cestovatele |  |
| Alena Hůlová |
Ročník 35 - číslo 23 |
V edici Dějiny měst vydalo nakladatelství Lidových novin New York Francoise Weila. A je to nadmíru vzrušující čtení. K tomuto městu totiž nemůžete zůstat lhostejní. Můžete je nenávidět, nemít rád, obdivovat, milovat, ale neznám nikoho, kdo by nad slovem New York jen lhostejně pokrčil rameny. V edici Dějiny měst nevycházejí místopisy, provázející městem krok za krokem. Její knihy jsou strhujícím obrazem historie místa, které nás zajímá.
Dějiny New Yorku začínají počátkem 17. století. Řeklo by se - tak krátká historie. Ale už počátkem 19. století se město pyšnilo přídomkem Král Nového světa. A v první polovině 20. století se stalo předobrazem moderní metropole - architekturou i způsobem života. Autor se pochopitelně věnuje i kulturnímu zázemí New Yorku - vždyť jen málokteré město (pardon, na Paříž jsem v tuto chvíli pozapomněla) žije v tak pevné symbióze s umělci - filmaři, spisovateli, muzikanty... Těm, komu se New York nelíbí, vzkazuji slova Clauda Lévi-Strausse, která pronesl v roce 1955: "Ti, kdo prohlašují New York za ošklivý, jsou jen obětmi zrakového klamu."
Radioservis láká blíže. Do Evropy, na sever Francie, do Normandie. Po obrovském úspěchu knihy o Provence napsal zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Jan Šmíd Obrázky z Normandie. "Mont-Saint-Michel, nádherné moře, historický Rouen, impresionisté, místa vylodění spojenců a malebná krajina. To vše je Normandie. Místo tak rozdílných chutí," píše v úvodu Jan Šmíd. U píšících rozhlasáků bývá zvykem, že jejich texty netrpí hluchými místy. Ani Šmíd nepoučuje a nenudí hlubokomyslnými úvahami. V Normandii se setkal se spoustou lidí a jejich příběhy popisuje ve své knize. Jak jinak se o tom, jak se v nějaké zemi žije, dozvědět více?