| Barchan a královna Eliška |  |
| Vladimír Kaňka |
Ročník 35 - číslo 23 |
I zdánlivě bezvýznamná místa nás často překvapí svou bohatou minulostí i zajímavými historkami. Beze zbytku to platí o městě Jemnice, které leží v jihozápadním koutě Moravy.
Pozornost turistů přitom bývá soustředěna na nedalekou
Telč a do Jemnice mnoho z nich nedojede. Město v pahorkovité krajině patří
přitom ke starobylým moravským sídlům. Již za Přemysla Otakara I. byla v
roce 1227 obehnána hradbami, z velké části zachovalými. Jemnice byla navíc
městem od počátku bohatým díky svým stříbrným dolům. Ostatně právě
díky nim získala Jemnice své jméno - bylo odvozeno od tehdejšího výrazu
pro těžební jámu - jamnice.
Pány města byli od roku 1331 až do konce 15. století Lichtenburkové, kteří
v roce 1335 vymohli na Janu Lucemburském podstatné rozšíření městských
práv. Dolování, přerušené husitskými válkami, znovu pokračovalo za Jiřího
z Poděbrad, a bylo znovu přerušeno vpádem Matyáše Korvína v roce 1468.
Tehdy také došlo k velkému rabování a ničení jemnických domů. Slavnou
hornickou minulost připomíná zejména původně románský kostel sv. Jakuba
Staršího z 12. století.
Prastará je rovněž tradiční lidová slavnost Barchan, kterou v Jemnici
dodnes kolem 15. června každoročně pořádají. Zatímco nejstarší písemný
záznam sahá jen do roku 1712, Barchanův původ musíme hledat už v polovině
14. století. V roce 1312 bylo město poctěno návštěvou královny Elišky Přemyslovny.
Na počest vítězství jejího chotě Jana Lucemburského nad houfy Matúše
Trenčanského, uspořádala slavnost. A právě tehdy se údajně poprvé
uskutečnil závod o Barchan. Co to je? Kus látky, kterou obdržel vítěz v běhu
od hradeb na náměstí a zpět. Od té doby slavnost Barchan k Jemnici patří.
Její návštěvníci možná ani netuší, že se účastní jedné z nejstarších
lidových slavností střední Evropy.
Výraznou dominantou Jemnice je také renesanční zámek, který nahradil dřívější
hrad, postavený k ochraně dolů. Barokně jej v polovině18. století nechal přestavit
hrabě Maxmilián Daun. Nejzajímavější z následných majitelů zámku byl
asi císařský diplomat Josef Filip Stadion, kterému patřil jemnický zámek
od roku 1815. Do české historie se zapsal mimo jiné štědrým darem 50 000
zlatých na stavbu pražského Národního divadla. Z františkánského kláštera,
založeného v Jemnici roku 1455, se dochoval jen kostel svatého Víta.