| S GPS nezabloudíte |  |
| Rudolf Baudis |
Ročník 35 - číslo 23 |
V dávných
antických dobách mořeplavci dokázali doplout kam potřebovali i bez kompasu,
který evropští námořníci začali používat až ve 13. století. Když v
roce 1919 přeletěli piloti Alcock a Brown jako první Atlantický oceán,
dorazili do cíle s odchylkou 16 km, což bylo považováno za nepřekonatelný
výkon navigátora Browna. Teprve v posledních několika letech funguje
dokonale přesný orientační a navigační systém GPS využívající místo
přirozených nebeských těles umělé kosmické družice.
GPS je zkratka Global Possitioning System a byl původně vybudován jako součást amerického obranného projektu "hvězdných válek". Svůj křest prodělal během války v Perském zálivu r. 1991 a sami jeho konstruktéři byli prý překvapeni tím, jak spolehlivě a přesně fungoval. Systém se skládá ze 24 navigačních družic vybavených superpřesnými atomovými hodinami a vysílačem signálu. Uživatelský přijímač zjišťuje čas příjmu signálu a polohu družic.
K přesné funkci je nutné, aby byly nad obzorem alespoň čtyři družice. Střední Evropa tuto podmínku splňuje, bývá v dosahu 7 - 12 družic. I tento moderní systém si ovšem podržuje nevýhodu někdejšího měření polohy sextantem a v metru, v jeskyni nebo na dně hlubokého údolí funguje nespolehlivě. Jednotlivé satelity obíhají Zemi ve výšce 20 000 km, doba oběhu je 12 hodin. Fyzikální princip GPS je jednoduchý: signál se šíří rychlostí 300 000 km/sec, takže stačí vyhodnotit za jak dlouho se z družice dostane do přijimače a z nejméně tří těchto údajů vypočítat polohu přijímače.
Majitelem družicového systému je NASA, cena jedné družice se pohybuje kolem 50 milionů dolarů. Řídicí centrum tvoří hlavní stanice v bezpečném podzemním bunkru v Colorado Springs a osm dalších monitorovacích stanic spolupracujících s tou hlavní. Bylo tedy nesmírně nákladné uvést systém do provozu, ale civilnímu uživateli stačí pořídit si přijímač (od čtyř do dvaceti tisíc korun) a občas v něm vyměnit baterie.
Vlastní služby nic nestojí, všechno platí daňoví poplatníci USA. Nejjednodušší vybavení dává výsledek s přesností 10 - 15 metrů, pro speciální účely lze dosáhnout přesnosti na centimetry. Poloha turisty, automobilisty nebo třeba cyklisty se zobrazí během několika vteřin na mapě včetně nadmořské výšky. Globální polohový systém je dobrým příkladem toho, jak původně vojenské zařízení může sloužit i vědě a pokroku. Nachází totiž široké uplatnění při mapování zemského povrchu, vytyčování stavebních parcel, při stavbách silnic a mostů, ale třeba i při sledování lokalit výskytu vzácných rostlin a živočichů. Autodopravci mají přesný přehled o tom, kde se právě nacházejí jejich náklaďáky, zachránci nemusí ztrácet drahocenný čas při pátrání po zraněném horolezci.