| Kousek cesty s… Jiřím Kaňou |  |
|
Ročník 35 - číslo 23 |
V květnu se v Římě konal evropský kongres, jehož téma bylo "kněží a katecheze v Evropě". V poslední době se zejména v západní Evropě stalo mnoho kněží téměř nezaměstnanými. Na manželství připravují snoubence školení manželé, děti učí náboženství odborní laici a přípravy na další svátosti mají vesměs na starosti další laičtí specialisté. A o tom byla řeč. Stručně řečeno, církev nesmí být považována za podnik, který musí prosperovat, a proto svěřuje různé úkoly a služby jen těm nejschopnějším. Církev je také rodinou, ve které Bůh rozdává charismata, jak sám chce, a volí si za autoritu i ty, kteří nevynikají nad ostatní (vzpomeňme třeba na apoštola Petra).
Pod pojmem "katecheze" si asi nejspíše představíme to, čemu se říká "vyučování náboženství" dětí. Je nějaký rozdíl mezi katechezí a vyučováním náboženství? Místo odborných výkladů to asi lépe vystihne příklad: Pokud rodiče svým dětem budou vyprávět o tom, co je to chleba, z čeho se skládá, jak chutná, jaké jsou jeho druhy, je to "vyučování". Pokud svým dětem dají nejprve tento chleba ochutnat a nato jim o něm vyprávějí, je to "katecheze". V praxi to znamená, že vyučovat náboženství ještě neznamená "okusit Boha", ale informovat o něm, o dějinách spásy, o církvi, ale i o různých jiných náboženstvích. Nemusí jít ani o vyučování dětí, ale kohokoli jiného, bez rozdílu věku.
Katecheze se vyučování nevzdává, protože jak řekl papež Pius X.: "Nevědomost je nepřítelem křesťanů". Ale každý, kdo katechizuje, si musí uvědomit, že musí dát nejprve "najíst", musí dělat vše proto, aby ten druhý "ochutnal" Boha, církev, Boží tajemství krásy, dobra a lásky. K první takové zkušenosti dojde často bez naší pomoci, například tehdy, když někdo, kdo se s Bohem vědomě ještě nikdy nesetkal, s ním prožije mimořádný zážitek, ať radostný nebo smutný. Pokud se najde křesťan, aby na tento zážitek navázal, je to velká pomoc, které se říká "evangelizace", kdy do vyprahlé duše zapadají první kapky Boží milosti. Jestliže dotyčný člověk už byl někdy věřící a později zvlažněl nebo odpadl, pak se této pomoci říká "nová" evangelizace. Katecheze pak je služba křesťanů, kteří trpělivě a postupně pomáhají druhým lidem "ochutnávat a poznávat" Boha a zvykat si na praktický život ve společenství církve.
I z těchto stručných úvah vidíme, že evangelizovat a katechizovat musí ne ti nejdokonalejší a nejvzdělanější z nás, ale především ti, kdo chtějí milovat Boha Otce a žít v rodině jeho církve. Přesně takové kritérium si totiž zvolil i Pán Ježíš, když si vybíral své apoštoly.
(ThLic. Jiří Kaňa má při České biskupské konferenci na starosti katechezi)