| V nejvýchodnějším cípu republiky |  |
| Jan Vítek |
Ročník 35 - číslo 22 |
Strohé zeměpisné údaje, vymezující krajní body našeho
státu, říkají, že nejvýchodnější obcí České republiky je Hrčava při
střetu naší, slovenské a polské hranice. Do této podbeskydské obce se
proplétá silnička od táhlé obce Mosty v Jablunkovském průsmyku, procházené
frekventovaným silničním a železničním tahem na Slovensko. Blíže je tam
však už ze slovenské strany, například od vlakové zastávky Čierná při
Čadci.
V Hrčavě zaujme několik zachovalých dřevěných stavení, včetně kostelíka
Cyrila a Metoděje, žluté značení odtud směřuje do malebné údolní
partie s nedávno vyznačeným Trojmezím. Cestou se otevírají výhledy zejména
na polskou stranu s obcí Jaworzynka. Na protějším svahu údolí a okraji
lesa označují tři žulové pylony souběh hranic tří států - České
republiky, Slovenska a Polska.
Obec Hrčava ani působivé Trojmezí však nepředstavují nejvýchodnější
bod České republiky. Ten je skrytý v sousedním, neméně půvabném údolí,
protékaném levou pobočkou říčky Olše. Daleko to k němu není od silničního
hraničního přechodu Bukovec-Jasnowice, poblíž prochází i turistická
cesta, spojující Bukovec a Hrčavu přes hraniční návrší a osadu
Komorovský Grúň (702 m). Nejvýchodnější bod naší republiky ovšem není
v terénu - kromě běžných hraničních patníků - nijak vyznačen. Nachází
se při okraji lesa v cípu rašelinné louky s přírodní rezervací Bukovec,
chránící vzácnou mokřinovou vegetaci.
Z těchto odlehlých míst je to k "civilizaci" už blíže do přilehlé
polské obce Jasnowice, rozseté na zvlněných stráních kolem horního toku
Olše (Olza), než třeba do Bukovce s autobusovým spojením do Jablunkova. Pro
polské příhraničí náš mezní hraniční bod samozřejmě takový
geografický význam nemá, i když i tam dostala nejzazší usedlost poněkud
lapidární pojmenování Koniec.
K nejvýchodnějšímu místu naší vlasti nebo hrčavskému Trojmezí si můžeme
udělat pěkný horský výšlap (třeba z komunikačně významného
Jablunkovského sedla) přes 840 metrů vysoký hřbet Girové. Ten je součástí
Jablunkovského mezihoří, jehož malebně zvlněná křivka tvoří rozmezí
Moravskoslezských, Slezských a Kysuckých Beskyd. Podstatnou částí hřbetu
se vine červeně značená "hřebenovka". Ta stoupá z Mostů u
Jablunkova zprvu poměrně strmě a pozvolnější je až od rekreační osady
Studeničné (717 m), odkud pokračuje malebnými partiemi se samotami Kubalanka,
Šuvařina a Štipianka k horské chatě Girová (s možností občerstvení i
ubytování). Chata ční z jižního temene stejnojmenného návrší, dostupného
krátkou odbočkou na strmém lučinatém svahu. Vršek Girové nabízí nádherný,
doslova letecký výhled na okolní pásma beskydských pohoří.
U chaty zvolíme další pokračování naší vycházky. Červeně značená
cesta sleduje horský hřbet ještě asi 3 km daleko k usedlosti Komorovský Grúň,
odkud schází do nedalekého Bukovce v blízkosti stejnojmenné přírodní
rezervace s nejvýchodnějším bodem České republiky. Pokud u chaty pod
Girovou odbočíme vpravo na zelené značky klesající jižním svahem horského
hřbetu, dojdeme lesními partiemi k osadě Bařiny a posléze po silničce (z
Mostů u Jablunkova) do nedaleké obce Hrčavy. Odtud to není daleko přes půvabné
údolíčko k Trojmezí na střetu česko-slovensko-polské státní hranice.