| Blatenský příkop |  |
| Karel Drábek |
Ročník 35 - číslo 21 |
Těžba
a úprava rud spotřebovala vždy velké množství vody. Využívala se nejen při
rýžování, ale i v úpravnách a pro pohon strojů. Voda, která slouží
jako zdroj energie, musí mít i dostatečný spád. Jen málokdy byl vody
dostatek přímo na místě. Většinou ji bylo nutno přivádět uměle, často
i ze značné dálky. Zároveň s rozvojem těžby vznikaly i přivaděče vody.
V Krušných horách to byly Rudenský vodní příkop, vodní příkop u Rolavy
a především Blatenský příkop.
Cínovec se získával i rýžováním z náplavů všech zdejších potoků. Na svazích byla k rýžování vykopána řada rovnoběžných příkopů. V zimě, kdy voda zmrzla, využili rýžovníci mrazu, který zpevnil málo soudržnou horninu a štěrk s obsahem cínovce těžili pomocí šachtic. Vytěženou surovinu pak zpracovali na jaře a v létě. Na Hřebečné jsou staré (třetihorní) náplavy, překryté vrstvou čediče. I k těm se naši předkové dokázali dostat pomocí štol.
Na počátku 16. století měl blatenský rudní revír dva hlavní zdroje vody - Blatenský potok a říčku Černou. To však bylo v době rozvoje těžby málo. Proto těžaři přistoupili k radikálnímu řešení - roku 1540 zahájili výstavbu umělého vodního příkopu o délce 12 km o téměř dvoumetrové šířce, kterým byla přiváděna voda z Černé a oblasti božídarských rašelinišť. U Horní Blatné příkop ústil do Blatenského potoka. Výstavba trvala čtyři roky. Takové dílo nestačí jen postavit, je nutná i jeho pravidelná kontrola a údržba. Proto měl příkop na obou stranách ještě až dva m široké náspy. Aby nebyl příkop v zimě zavát sněhem, byly kolem něho vysázeny smrky. To však nestačilo a proto se v zimě zakrývaly některé části příkopu větvemi.
Pouhá vykopaná strouha by vydržela sotva do prvních velkých dešťů. Přítok vody bylo nutno pečlivě regulovat - k tomu složily hráze se stavidly, přepady a odváděcí kanály, kterými se v případě potřeby voda vracela zpět do Černé. Příkop křižuje nejen místní komunikace, ale i potoky. Tam, kde to bylo potřebné, je příkop vyzděný nebo vyložený dřevem. Některé části byly kryty dřevem po celý rok. Na kontrole, údržbě a opravách příkopu pracovalo několik stálých dozorců. Blatenské doly, úpravny rud a rýžoviště tak získali potřebný vydatný zdroj vody. Již za rok po zahájení výstavby příkopu bylo přímo na něm postaveno 12 stoup a řada hutí. Po jeho dokončení byly vybudovány desítky nových dolů.
Využívání příkopu však nebylo zcela bez problémů. O vodu vedli těžaři z Horní Blatné řadu sporů s konkurencí - těžaři a rýžovníky z Božího Daru a Rýžovny. Na rušivé zásahy si městská rada z Horní Blatné stěžovala až na místech nejvyšších - v Praze a ve Vídni. V roce 1570 Maxmilián II vydal zvláštní výnos o ochraně vodního příkopu. Horní Blatná získala dědičné právo vybírat vodní poplatky "po všechny časy". Tento výnos potvrdil roku 1613 i král Matyáš. Ani to však nevedlo k ukončení všech sporů a na konci 19. století byly problémy s obyvateli Ryžovny a Mysliven, kteří si z příkopu odebírali vodu a zavodňovali si své louky.
Po ukončení těžby v blatenském rudním revíru byla voda přiváděná příkopem využívána především v místním průmyslu. Jako vydatný zdroj vody byl důležitý i pro požární ochranu. V roce 1872 vznikla v Horní Blatné Společnost vodního příkopu. Podle užitku, který měli z vodního příkopu jednotliví členové, byla stanovena i výše jejich příspěvku. Předsedou byl vždy starosta Horní Blatné. Společnost financovala i údržbu a opravy. Její činnost byla ukončena v roce 1945.
V roce 1980 byl Blatenský vodní příkop vyhlášen nemovitou kulturní památkou. Byl však zanesený, částečně zarostlý lesem a trávou. V letech 1995 - 2001 byla provedena generální rekonstrukce této technické památky. Naučná stezka, která vede kolem celého Blatenského vodního příkopu spojuje vlastně Horní Blatnou a Boží Dar.
Parametry naučné stezky
Začátek Boží Dar, asi 1,5 km západně od obce, na silnici Boží Dar - Ryžovna,
konec Horní Blatná asi 1 km nad obcí. Délka 11,5 km, lehká trasa, 23 zastávek,
doba prohlídly cca 4 hodiny. Stezka je určena pro pěší. Další informace
najdete na www.blatenskyprikop.cz
Doprava
Horní Blatná (vlak, autobus), Boží Dar (autobus)
Turistické cesty
Horní Blatná i Boží Dar jsou východištěm turistických cest
Cyklotrasy
Horní Blatná i Boží Dar jsou křižovatkami cyklotras
Zajímavosti v okolí - česká strana
X Blatenský vrch, Klínovec, Plešivec - rozhledny
X Horní Blatná, Boží Dar, Jáchymov - muzea
X Ryžovna - lom s mohutnými čedičovými sloupy
Zajímavosti v okolí - německá strana
X Johangeorgenstadt - Frich Glück (muzeum těžby)
X Rittersgrün - 3 místní muzea