| Nebezpečí jménem SARS |  |
| Rudolf Baudis |
Ročník 35 - číslo 21 |
I tak malá stvoření, jako jsou viry, mají schopnost přetvářet se a bránit se tak tomu, co ohrožuje jejich existenci. Jenomže když virus najde cestičku, jak obejít naše umělé zábrany, nevyhlašujeme to za vítězství přírody, ale za katastrofu. Zatím zvítězil vždycky člověk, i když někdy se značnými ztrátami. Zatím…
Na obranu máme své vlastní prostředky, v tomto případě lékařskou vědu. Ta reaguje pochopitelně s určitým zpožděním. To, v případě nové nemoci SARS (syndrom akutního respiračního selhání), už stálo několik set životů a bohužel lidstvo nejspíš ještě za mnohotvárnost přírody ještě několika tisíci životů zaplatí. Nejen, že se vracejí choroby, které jsme už pokládali za zlikvidované, ale docela přirozeně se objevují i nové.
Pokud bychom AIDS nazvali trestem za prostopášnost, pak poslední morová rána v podobě SARS je nejspíš důsledkem evoluce. Viry se přizpůsobují ztíženým životním podmínkám a vyvíjejí se (mutují), takže naše dosavadní léky na ně neúčinkují.
Zřejmě nebude trvat dlouho a najdeme proti nim účinné prostředky. Nejspíš se ale zase přemění do nové formy, takže výzkum a lékaři budou mít pořád co dělat. I když existuje řada chorob, na něž umírá mohem větší počet lidí, nejvíc se hovoří o SARS. Hlavním důvodem je to, že je to věc nová. Za rok nebo za dva se na ni nejspíš zapomene pro jiný problém, o němž zatím nemáme tušení.
Boj nikdy nekončí
Zatímco v Číně, odkud nejspíš novodobá morová rána pochází, na jedné
straně sice studenti mají prázdniny a vláda odvolala ministra zdravotnictví
i starostu hlavního města Pekingu, jinde v této nejlidnatější zemi světa
pořádají sportovní podniky s mnohatisícovou účastí diváků, jako by se
nic nedělo. Evropa i Amerika bubnuje na poplach. Lidé odříkají dovolené,
filmové hvězdy odmítají jet natáčet i do Kanady, kde je po asijských zemích
nejvíce nemocných. Čínské restaurace zejí prázdnotou.
Lidstvo má s podobnými nemocemi své zkušenosti. Ve středověku decimovaly obyvatelstvo všech světadílů cholera, mor nebo tyfus, postrachem minulého století byla chřipka. Nejprve tzv. španělská chřipka zabila v letech 1918-19 pětadvacet milionů lidí, v padesátých letech sklátila asijská chřipka milion obětí a o deset let později stejné množství lidí zemřelo na její hongkongskou variantu. Obávaný AIDS zdaleka nemá na svědomí tolik životů.
Co víme o SARS
· Vyskytuje se už ve více podobách, takže i vyléčení pacienti mohou
znovu onemocnět.
· Na rentgenu se nemoc jeví jako zápal plic, ale proti virům antibiotika
nepomáhají.
· Prvními příznaky onemocnění jsou vysoké teploty, suchý kašel a dýchací
potíže.
· Po kontaktu s virem se onemocnění projeví za dva až sedm dnů.
· Zatím největším úspěchem lékařů je testovací látka, která onemocnění
prokáže během několika hodin.
· 95 procent nemocných se díky vlastnímu imunitnímu systému uzdraví.
· Původce choroby se obtížně přenáší vzduchem, k nákaze obvykle dochází
přímým kontaktem s nemocným.
· Nově se objevilo podezření, že nemoc se šíří výkaly a dokonce i
dotykem infikovaného předmětu, třeba kliky.
Podle odborníků se epidemie SARS nevyhne ani nám, ale zatím na její vpád
nejsme dost dobře připraveni. Pokud člověk s podezřením na tuto nemoc
nastoupí do letadla, letušky mu nasadí roušku a stejné vybavení nabídnou
i nejbližším spolucestujícím. Po přistání se letadlo vydezinfikuje. Na
letištích lidé přilétající z ciziny vyplňují lístek s údaji o tom,
odkud cestují a jak dlouho se hodlají zdržet. S měřením teploty se však
na našich letištích a nádražích nepočítá - nejsou k dispozici vhodné přístroje.
"Jestli se objeví jediný případ nemoci SARS v naší republice, zavřeme
kina, divadla i sportovní stadiony," vyjadřují své odhodlání šéfové
hygieniků. Máme se tedy na co těšit.