|
Po dědečkovi nám zůstal krásný obraz Prahy. Je na něm pohled z
Karlova mostu na Malou Stranu. Obraz je určitě velmi starý. Dědeček jej
koupil již jako starožitnost někdy za první republiky. Obraz namaloval malíř
C. Marchand, který se i podepsal vpravo dole. Bohužel v žádné encyklopedii
jsme jméno tohoto - zřejmě francouzského - malíře neobjevili. Neporadili nám
ani starožitníci, kteří obraz viděli. Nechceme ho prodat, avšak rádi
bychom znali jeho cenu a něco se dozvěděli o autorovi. Věříme, že nám
pan starožitník z Naší rodiny pomůže. Jsou malíři, o jejichž existenci ví každý galerista či starožitník.
Jejich obrazy se objevují na aukcích či v prodejních galeriích. V zasvěcených
kruzích můžeme slyšet kladné či odmítavé hodnocení jejich děl. Často
se však stane, zvláště když se objeví článek o takovém malíři, že
nikdo vlastně neví, o koho jde. Malíř takového jména nestudoval na žádné
akademii, nikde nevystavoval, nedostal žádnou cenu či stipendium, prostě
neexistoval. Právě o tento případ teď jde. Jméno malíře Charlese
Marchanda je mezi odborníky známé. Často ke svému podpisu připojoval název
Wien, ve Vídni totiž měl svůj hlavní ateliér. Působil koncem 19. století
a jeho obrazy zachycují pohledy na česká a rakouská města. Malíř jménem
Marchand se však v žádném matričním záznamu nevyskytuje. Jak by mohlo, jméno
C. Marchand je pseudonym. Pod tím pseudonymem se skrýval Karl Kaufmann,
vynikající řemeslný malíř. Co o něm víme? Narodil se v roce 1843. Jako
své rodiště uváděl vesničku Nové Plachovice. Kde tato ves leží, netuším,
v atlasu jsem ji nenašel. Po malířských studiích se vydal do světa a
maloval žánrové veduty turisticky zajímavých míst. Začal samozřejmě u nás
a ve Vídni. Zvolil si dobře znějící pseudonym a zanedlouho visely jeho
obrazy ve výlohách známých galeristů. Zákazníci obdivně vzdychali, jak
ten "Francouz" krásně zachytil atmosféru starobylé Prahy. Později
se přestěhoval do Itálie, zejména Benátky mu poskytovaly dobrou obživu.
Navštívil i Blízký východ, Egypt a Tunis. Delší dobu pobýval v osmanském
Istanbulu. Malování jej dovedlo i na sever Evropy. V Holandsku maloval kanály,
v Dánsku široké pastviny a v Norsku zase fjordy a vodopády. V západní a
severní Evropě používal i další pseudonymy, kterými signoval svá díla.
Uvádím jenom ty nejužívanější: H. Carnier, Laarsen, Lambert, W. Carnier,
F. Gilbert, C. Carlo, O. Halm, Carlo de Mary, L. van Howe, R. Jäger, M. Heger,
Hobart, Holmstedt, Lundberg, F. Rodek, J. Rollin, F. Marchant, C. Poul. Doporučuji
i ostatním čtenářům, aby si tato jména prohlédli a ověřili si, zda
nejsou uvedena na jejich obrazech. Vězte, že všechna užíval malíř Karl
Kaufmann. Proč měl tolik pseudonymů? To je otázka pro psychologa. Jeho důvody
možná byly čistě praktické. Třeba jen neplatil za podnájem a pak po
anglicku zmizel. Kdoví? Jedno je však jisté. Dokonale zmátl mnoho
kunsthistoriků a starožitníků.
|
|
Titulní strana - Archiv -
Komentáře -
Rozhovory - Reportáže -
Zamyšlení -
Fejetony - Spolky a řemesla -
Rodinky - Kultura
- Cestujeme -
Příroda -
Technika - Kostely -
Pišme, slyšme -
Život ve víře -
Redakce
|