| Na koni i na dostizích |  |
| PhDr. Jana Skarlantová |
Ročník 35 - číslo 20 |
Jízda
na koni byla dříve výlučně zábavou šlechtičen. V době romantismu se
stala oblíbenou zábavou i pro dobře situované dámy z měšťanských kruhů:
vyjížďky v sedle do přírody totiž odpovídaly romantickému kultu přírody.
Jak se vyrovnala přezdobená a nepraktická móda s jízdou na koni?
Kompromisem. "Dámské" sedlo dovolovalo sedět na
koni z jedné strany, nikoli obkročmo. Také móda musela udělat ústupek.
Klobouky zdobené květinami a stuhami nahradil pánský cylindr. Šaty plné
krajek a stužek nahradila hladká sukně s kabátkem, který svým střihem i
jednoduchou elegancí připomínal pánský kabátec.
Praktické a romantické
Dámy si dovedly poradit i se strohým jezdeckým kostýmem. I když nosily pod
kabátcem pánskou vestu a halenku s vázankou, dlouhá sukni nedovolila pánům
zapomenout, že jedou na projížďku s dámou. Závoj připevněný na cylindru
byl další ženskou rafinovaností tohoto na pohled jednoduchého jezdeckého
oděvu. Svědectví najdeme i v dobové literatuře - v tomto případě v románu
G. Flauberta - Paní Bovaryová.
Sestoupili. Rudolf uvázal koně. Emma kráčela napřed, po vyježděné mechové cestě. Leč její dlouhá sukně jí překážela, třebaže si nesla její vlečku vykasanou, a Rudolf, kráčeje za ní, pozoroval mezi černým suknem a černou botkou její jemnou bílou punčochu, jež se mu jevila jako část její nahoty. Pak o sto kroků dále se znovu zastavila; a skrze závoj, jenž splýval s jejího pánského klobouku šikmo k bokům, bylo vidět její tvář v modravé průsvitnosti, jako by plovala pod blankytnými vlnami...
Oblečení jezdkyní mělo však i své stinné stránky. V
době, kdy se cenil u žen útlý pas, si nedovolily ani štíhlé dívky
usednout na koně bez šněrovačky. Tuhý korzet vyztužený kosticemi rozhodně
nebyl pohodlný ani v salonech, natož v sedle. Ale co by ženy neudělaly pro módu!
A muži to dobře věděli!
Krásné jezdkyně 19. století opravdu držely s módou krok, i když uháněly na koni.
Kombinace mužských a ženských prvků v jezdeckém obleku jim příliš nepomohla prosadit praktický jezdecký úbor, ale ani neublížila, pokud šlo o rafinovanou ženskou módu. Dokonce se nevzdaly ani nepraktické, ale módní turnýry - česky "honzíku". Co říkáte této eleganci?
Měla na sobě meruňkové jezdecké šaty s čajově hnedým
podložením, bez krinolíny, ale zato s turnýrou! K tomu kávově hnědý
klobouček ve tvaru cylindru.
(Susanna Kubelka: Roztržená šněrovačka
Móda na dostizích
Jestliže se módní proměny promítly i do "módy v sedle", jak se
dařilo módě v hledišti dostihových drah? Velkolepě - dalo by se říci
jedním slovem. Koňské dostihy se staly veřejnou a ostře sledovanou módní
přehlídkou dobře situovaných dam. A dámy si toho byly náležitě vědomy:
předháněly se v nových toaletách, nové modely klobouků měly svoji premiéru
právě na prestižních dostizích. Cílem bylo nejen reprezentovat společenské
postavení, ale zaujmout - případně i šokovat - společenskou "smetánku".
Nana, celá rozčilená, jako by velká cena měla rozhodnout
o celém jejím osudu, chtěla zaujmout místo u zábradlí, hned u cíle...
Byla v barvách Vandeuvresovy stáje, modré a bílé, a měla nápadnou
toaletu: malý živůtek a přiléhavá tunika z modrého hedvábí byly vzadu
zdviženy náramným honzíkem, což v té době krinolínových sukní trochu
směle podtrhávalo obrysy stehen; šaty z bílého atlasu, rukávy z bílého
atlasu, šerpa přes prsa z bílého atlasu, všechno zdobené krajkami prošívanými
stříbrem, v němž svítilo slunce. Aby se ještě více podobala žokeji,
posadila si furiantsky modrou čapku na účes, jehož žluté pletence jí splývaly
na záda, podobny hustému ohonu ryzky.
(Émile Zola: Nana, SNKLU Praha 1965)
Móda 20. století proměnila dámský šatník a změnila i jezdecký oděv.
Emancipované ženy odložily korzety, spodničky, dlouhé sukně i honzíky. Místo
nich oblékly mužské kalhoty - "rajtky" a nazuly vysoké jezdecké
boty.
S žokejskou čepičkou na krátkých vlasech jsou od mužských partnerů na první pohled k nerozeznání. Z doby před sto lety však přece jen něco zůstalo do dnešních dnů: na významných místech koňských dostihů Evropy muži i nadále napjatě sledují pořadí na dostihové dráze, zatímco ženy sestavují "pořadí" úspěšnosti módních kreací v hledišti. A společenské rubriky mají stále o čem psát.