| Svět knihy 2003 |  |
| Alena Hůlová |
Ročník 35 - číslo 20 |
Knižní veletrh, který se každého jara pořádá na pražském
Výstavišti, je pro mě celoroční můrou: na jednom místě nakupení všichni
nakladatelé, co v knižní branži něco znamenají (i ti, kteří si to o sobě
jenom myslí), přemíra potištěného papíru, informací, dojmů, známých a
především neznámých tváří, tlačenice, dusno… Přesto se každým
rokem pravidelně opakuje tentýž rituál: z hald potištěného papíru mi před
očima vyvstávají nádherné knihy a mezi lidmi, do nichž narážím, s potěšením
nacházím známé, s kterými zasvěceně zhodnotím novou produkci ("toho
nového Viewegha si nekupujte, ale Kishona v knihovně mít prostě musíte").
Ani letošek nebyl výjimkou. Místo abych prchla po několika hodinách, odcházela
jsem večer s pocitem, že tentokrát jsem si užila málo…
Letošní 9. mezinárodní veletrh Svět knihy byl - zdá se i podle ohlasů -
podařený. Nejen volbou hlavního tématu, kterým byla Afrika a její
literatura, ale i počtem vystavovatelů a přitažlivých hostů, kteří se čtenáři
besedovali a podepisovali své knihy. Afrika láká. Potvrdil to nejen výběr
hlavního tématu festivalu a počet afrických spisovatelů, kteří do Prahy přijeli
na autorská čtení, ale i vysoký počet titulů českých nakladatelů s
africkou tematikou. Někteří sáhli po překladech původní africké
literatury (jako Vyšehrad, který sbírkou povídek Město červeného prachu přivedl
na český knižní trh nositele anglické Booker´s Prize, nigerijského
spisovatele Bena Okriho), další stihli těsně před veletrhem vydat dlouho očekávané
tituly, jako Mladá fronta, která uvedla knihu afrických reportáží polského
publicisty Ryszarda Kapuścińského Eben. Jiní nakladatelé si pospíšili s výpravnými
publikacemi (například Nakladatelství Lidové noviny vydalo v edici Dějiny
odívání knihu Jany Jirouškové Černá Afrika). Nezůstalo však jen u
Afriky. Téma pošlapávání lidských práv, život ve válce a v poválečné
vřavě, nutnost domluvit se se svým sousedem, byť je jiného vyznání a jiné
národnosti než já, vystupovalo do popředí u mnoha nakladatelských stánků.
Největší zájem sklidili Petra Procházková se svou knihou rozhovorů s čečenskými
ženami (a jednou Ruskou) Aluminiová královna a Ephraim Kishon, který uvedl tři
nová česká vydání svých knih: Můj nejmilejší pokrm je jídlo, vlastní
životopis a Picassovu sladkou pomstu - půvabnou filipiku proti prodejcům prázdného
moderního výtvarného umění. Ovšemže hostů bylo mnohem víc: Tomáš Halík
uváděl svou knihu Co je bez chvění, není pevné, mihli se tu Lenka Reinerová,
Ivan Klíma, Jan Drábek, Ludvík Vaculík, Zdeněk Mahler i Přemek Podlaha a
Ivanka Devátá...
Nejen beletrie byla v centru zájmu návštěvníků veletrhu. Zvláště rodiče
vyhledávali stánky nakladatelství učebnic - Fortuny a SPN, a.s., které nabízejí
ucelené řady učebnic pro základní a střední školy. I letos byl největší
zájem o otázky k přijímacím zkouškám na střední i vysoké školy a brožury
s domácím procvičováním z produkce SPN, a.s., a nepomíjející bestsellery
z produkce Fortuny: Stručná mluvnice česká, Český jazyk - přehled učiva
a Pravidla českého pravopisu. Že by mladá generace obrátila svůj zájem ke
kultivování rodného jazyka?